Přidat názor k článku Kde je ten chlap, kterého jsem si brala?

Tak jsem to cítila já, dokud jsem kojila. Nemohla jsem se bez dítěte nikam hnout. Přiznám se, že jsem se z toho psychicky zhroutila - mívala jsem 2 a více-hodinové záchvaty pláče až jsem z toho vyčerpáním usnula a snažila se svým pláčem přehlušit řvoucí mimino. Chtěla jsem mimino odstavit, abych získala alespoň část své svobody a důstojnosti, ale poměrně bezúspěšně - malý odmítá brát do úst umělou hmotu (tedy žádný dudlíky, žádný hrníčky s pítkem, nikdy ani neožužlával hračky) takže jsme ho trpělivě učili pít z obyčejné skleničky. Než to v 9. měs. zvládl, já byla psychická troska. Bohužel už mi odstavení samo o sobě nepomohlo a musela jsem vyhledat psychiatra. Dostala jsem prášky na uklidnění. Už je beru přes půl roku a díky nim se můj stav výrazně zlepšil. Hodně mi taky pomáhá, že chodím 1x týdně cvičit - přijdu mezi normální lidi, můžu mluvit o normálních věcech a při cvičení si krásně pročistím hlavu.