Přidat názor k článku Kde je ten chlap, kterého jsem si brala?

To by třeba byl nadpis jeho článku - usmívala ses, vařila, prala, vše zvládala, mimi jste měli, zase jsi vše s úsměvem zmákla....zvykl si, že to je VÁŠ rodinný styl...teď najednou má doma někoho jiného - uhoněnou, nervózní, neusmívající, nevítající ženu...
Třeba taky neví, jak s tou novou situací naložit, brání se po svém = prudí.
Jsme s manželem velcí kamarádi, ale v situacích, kdy se doma něco výrazně změní (narození dětí, změna práce/mateřská a zpět), reaguje jako mě neznáme zvíře - prudí, protože chce ten PŮVODNÍ jemu dobře známý zaběhaný stav věcí.
Chce to od tebe hodně sebevědomí a vědět, že nová situace=děti není jen pro něj, ale i pro tebe...pro něj znamená míru nepohodlí, pro tebe nesvobodu a vyčerpanost. Musíš mu srozumitelně, jasně a BEZ NAZNAČOVÁNÍ vysvětlit, jak tě to zničilo, že potřebuješ pomoci a tak. Ale přímo a jasně, muži v klidu vypustí z uší věty, které začínají "nemohl bys někdy...proč někdy...kdybys někdy...je potřeba..."
Zároveň můj muž nesnáší věty "na 2 hodiny půjdeš s dětmi ven"...připadá si jako posluha.
Osvědčilo se "potřebuju, abys je zítra (konkrétní termín!) hlídal, jedu tam a tam, díky moc!".
Vzdala jsem myšlenku, že by s klukama někam sám šel...nikdy!!...doma s nima je spokojen ...sice to nechápu, v čem je rozdíl, ale respektuju.