Přidat názor k článku Kde je ten chlap, kterého jsem si brala?

Šarbar, některý věci na začátku neodchytíš... už si vezmi ten byt, prostě tam nemá kdo pohazovat hračky, občas se jí v restauraci (nepotřebuješ hlídání) nebo fastfoodu, tolik věcí na žehlení taky není.....

prostě, jak to přichází, tak to vstřebávat, ale nemyslet si, že nepořádek 4 lidí stihne v pohodě uklidit jeden a vychovávat děti a vařit obědy, večeře, chystat svačiny.... tenhle CÍL, jakože to stihnu všechno sama a bude to supééér, mi vydržel asi tak 3 měsíce po té, co se kluci narodili, pak nás pustili z nemocnice ))) první měsíc pohoda, dvojčata se dala kojit najednou a nedonošeňátka hodně spala, ale pak si sedala, začala lézt, chodit.....

už jsem někde psala, že dodneška (a to je to fůra let) mi dělá problém myslet na to, že když se jdu sprchovat, či na WC, mám za sebou zavřít dveře..... no protože jsem tyhle úkony činila tak, že v koupelně byli se mnou a z WC jsem poslouchala, jestli neuslyším "tlapkání" a nesletí ze schodů...
ale chlapů, co nepochopili, že dítě potřebuje mámu, ale i tátu a nejen od 10-ti let, bohužel, znám víc. Kamarádka nedávno uprostřed pilné práce zkolabovala, ano, ona je extrémní, v tom, že opravdu musí mít sama pro sebe všechno pintlich a ještě ošetřuje svého chlapa.... no, tak teď chvíli šílí on a zbytek rodiny s ním.... doufám, že ho to proškolí.... kamarádka vypadá, že pud sebezáchovy začíná fungovat (několik měsíců nevyspání, má děti 2 roky od sebe a holčička neustále rýmy, kašle, půl noci prostě probrečí a pak zase vstává ten starší)