Koukám, že diskutující jsou většinou dámy, takže jen malý postřeh z "druhé strany".
U nás doma to probíhalo podobně, jako ve většině výše uvedených příběhů. Dítě (chtěné) se stává "hrobníkem" vztahu, maminka je udřená, tatínek je v práci, na sebe mají čas jen občas a možná už ho ani nechtějí mít. Dítě změní život oběma takovým způsobem, že místo naplnění vztahu je "příčinou" rozpadu.
Jezdil jsem tedy s dětmi (dva kluci) pravidelně několikrát za rok na víkendový výlet, aby si maminka doma odpočinula, možná trochu uklidila a celkově se uklidnila. Po návratu z víkendu jsem však většinou zjistil, že manželka je vyřízená ještě víc, nevyspalá (televize? alkohol? ??), v bytě skoro beze změny. Jedinou viditelnou změnou bylo čisté ložní prádlo.
Ano, zatímco jsem s klukama byl na výletě (maminka s námi odmítala jezdit) si našla náhradníka, který s o ni celý víkend pečlivě staral.
Přišel jsem na to za dost dramatických okolností. Nyní už máme rozvod za sebou a oba si hledáme nové parnery (zjistilo se totiž, že ON to bral jen jako úlet a po rozvodu už neměl o vzah zájem). Péči o kluky jsme si už upravili.
Možná kdybych nikam nejezdil? Možná kdybychom více komunikovali? Možná kdybych si vzal někoho jinýho?
Předchozí