Děkuji za reakci, souhlasím s tebou, že na to musí být vždycky dva. Na rozbití vztahu však stačí jen jeden. Až později mi došlo, že se mě moje bývalá snažila spíš naštvat a jinak uškodit. Z toho pramenily zbytečné (!) hádky a atmosféra jen houstla (odnášeli to i kluci). Místo řešení skutečných problémů jsme jen zabředali do spirály výčitek, ze které se jen těžko vyskakuje (obvzlášť když jeden už nemá vůbec zájem vztah udržet a jen se lituje - a čeká až bude s NÍM). Největší dusno bylo, když jsem musel služebně odjet, nebo když jsem odjížděl s klukama. Asi chtěla mít alibi, že to co dělá není špatné a že na to má vlastně právo, když já jsem tak špatný. Při čtení výše uvedené diskuze mě napadlo, jestli pisatelky mají skutečně zájem udržet fungující partnerství a jestli s partnerem dostatečně komunikují. Hradba mlčení není komunikace, stejně tak žádost parnera o pomoc není ponižování se ani dolejzání. Je to prostě parnerský život. Od toho partneři jsou.
Předchozí