Přidat názor k článku Kde je ten chlap, kterého jsem si brala?

Milá Kunhutko,
přesně si dokážu představit, jak bys nějradši se vším praštila a utekla někam daleko a tam nejméně týden prospala.
Myslím, že hádkou nic nespravíš. Dříve než si toho svého chlapa definitivně zošklivíš, nadechni se zhluboka a pěkně mu vyklop co přesně ti vadí a co by se mohlo změnit. Jenže chce to asi nejít na to přes nadávky, vzít do hrsti zbytky ženské diplomacie a začít tím, že ho šíííleně miluješ, ale nejsi dřevorubec a prostě ať se mu to líbí nebo ne potřebuješ pomoct s velkým P. Zkus mu to předložit bez toho, aniž bys mu omlátila o čumák, že to je jeho vina. Že on si měl všimnout první, že ty padáš na ústa.
Druhý krok by mohl být zamyslet se jak váš den vypadá a vnést do chaosu, alespoň špetku řádu. Myslím, že by to prospělo i tomu hyperaktivnímu batoleti. ZKus přehrabat komory a síně svého srdíčka a místo okřikování si s ním sednout a chvíli si třeba číst. Vysvětli mu jak se věci mají a požádej ho o pomoc. I mrňavé děti rozumějí, když chtějí.
Jsem přesvědčena, že když jim přes nos otlučeš nikoli mokrý hadr z podlahy, ale to že je máš pořád ráda, tak pokud jsi si nevzala bezcharakterního pitomce, snad to s nimi hne.
Držím palce.
PS: Jak vidno z bohatých odpovědí každý něco někdy řešil a pokud to zvládnete posune vás to dál. V každě rodině se s něčím bojuje.