Přidat názor k článku Kde je ten chlap, kterého jsem si brala?

Kačko, já to mám dost podobné jak Hana a nemyslím si, že to je život-neživot. Jsem víceméně na všechno sama, ale dá se to zvládnout. Manžel má ale omluvu, on totiž bývá doma jenom o víkendu. A když mu pak řeknu, že něco potřebuju, tak to v 80% případů hned udělá. On spoustu věcí "nevidí" a hromada věcí mu nevadí. Odvyknul si na život doma, je celý týden po hotelech.
No a založením je nemluva, takže komunikace není jednoduchá. Ale s tím jsem si ho brala, to mu můžu těžko vyčítat. Občas taky pěkně teču, mohl by o víkendu víc přiložit výchovnou ruku a nebo se zeptat, jestli něco nepotřebuju udělat. Ale když jsem onemocněla, tak jel celou noc, aby byl u mne a místo toho aby šel spát, tak se staral jak nejlíp mohl. O děti se v případě potřeby postará, sice svérázně, ale postará. A poctivě si musím přiznat, že nikdy nekomentuje rozházené hračky, studenou večeři nebo špinavé nádobí. I když to neumyté nádobí nesnáší, takže koupil myčku a bylo hotovo.
Hana má tu smůlu, že má manžela doma a tudíž ji denně naštvává. Já se po těch letech obávám, že kdyby byl můj muž doma, bylo by to podobné. Teda víkendy by asi byly jiné, nicméně sobotní vyspávání je i u nás běžné (pokud nejedeme na výlet, nebo není nějaký jiný důvod jít z domu). Ale na oběd je už tatínek hezky u stolu.
No a rozvádět se nechci. Prostě jsem si vzala chlapa s určitými vlastnostmi, v případě nouze dokáže zafungovat, děti ho milují a on je taky. Mám práci, která mi umožňuje přizpůsobit se dětem, částečně pracovat doma a tak celkem v klidu stíhám.
Je to všechno o dohodě a o tom, co vlastně člověk chce. Pokud Hana jasně řekla, co potřebuje a její muž na to dlouhodoě kašle, tak je to špatné. Na druhou stranu je otázka, jak to vidí on a co by nám k tomu řekl. Třeba ještě dodělává práci po nocích, třeba Hana neumí říct, co potřebuje, třeba na všechno odpoví "já to nějak zvládnu". Pak se chlap přestane snažit pomáhat.