Aha, tak určit hranice... No to jsem teda fakt hloupá, že jsem své několika týdenní dceři "neurčila hranice" v tom smyslu, že nesmí plakat, když jí bolí bříško, protože maminka musí jít uklízet
. A to když takhle vztekle až k záchvatům dušení, příp. zoufale až k záchvatům mého vlastního bezmocného pláče, proplakala prvních pár měsíců svého života. Buďto jste měla tzv. klidné děti (jako jsem byla já, mamka o mě prý ani nevěděla), nebo jste jedna z těch bájných osob, které nechávaly své děti vyřvat a pokud už to nemohly vydržet, strčily je v kočárku na balkon, aby si pak mohly lépe zorganizovat domácí úklid. A to ani nemluvím o tom, že dřív byly děti převážně na UM, takže měly už od narození ustálený řád v jídle, zatímco dnes se novorozenci a malá miminka kojí i po hodinách, a klidně u toho prsa vydrží i 40min... jenže to je asi taky tím, že nemají ty "určené hranice"