Ahojky,jen bych ti chtěla napsat,že ti moc držím palečky a moc tě obdivuju,že přitom všem máš ještě sílu napsat o tom všem tak relativně s nadhledem.Máš to hrozně moc těžký-mám 16 ti měs dvojčata-tak si dovedu celkem živě představit ty dvě malé děti-taky mi malá večně visí na noze a když si do toho umane něco její bráška..no tak někdy i zařvu.Kdybch k tomu všemu neměla poporu v manželovi-taky bych ho dost často zabila,a taky už nemyje nádobí a další věci co dělal dřív,ale chválabohu dělá jiné věci pro rodinu,které bych já narozdíl od toho mytí nádobí nezvládla-tak nevím jestli bych byla ještě při zdravém rozumu.Bohužel nevím co ti poradit,jen bych ti ráda popřála hodně sil a doufám,že se z toho zlého snu brzo probudíš.Pokud to jde tak přeju alespon klidné a pohodové vánoce.A ještě něco-máš dvě zdravé dětičky-to je největší štěstí na světě,myslím na tebe.Ivet