Mám pocit, že dáma se 4-mi dětmi už dávno radši zapomněla, jaký si zažila peklo, pokud ty první měla rychle za sebou. A teď se tváří jako hrdinka a každýho by chtěla poučovat. Přesně taková je moje tchýně. Měla 2 syny po roce a půl a když jsem ještě s manželem (jejím synem) chodila a neměli jsme děti, tak mi vykládala, jaký to bylo strašný, že jí její manžel s ničím nepomohl a ona se málem udřela. Mám doma 1 dítě, který mělo poruchy imunity, takže vlastně skoro rok bylo nemocný, pak necelý rok nosilo rovnátka na nožičky, protože je mělo do "O" (to jsem proseděla bezesný noci u postýlky a brečela s ním, protože v tom nemohlo ani spát). A tchýně mi nedávno udělala přednášku o tom, proč jsme si nepořídili hned po roce další, že je to tak nejlepší. Když jsem jí připomněla náš rozhovor před lety, jak si stěžovala na tu dřinu a samotu při dvou dětech. Tak mi řekla, že si nepamatuje, že bychom se o tom někdy bavily
) (musela jsem se smát - Ano Já si nepamatuju!!!) Holky, vydržte to, myslím si, že ti chlapi to dělají proto, že to vlasně ani nechápou. Já mám naštěstí muže, kterej tohle celkem chápe, takže se sám nabízí, že uklidí a pohlídá a já - i když se spolu někdy pohádáme - si říkám "Zaplať pánbůh, že takový ještě existujou".