Kunhuto, po pravdě řečeno nikdy jsem moc nechápala takové "sportovní" typy žen, co měly mimino a už byly podruhé těhotné. A nakonec si po druhém porodu stěžovaly, že je to hrozný.
Jako 1+1=2 je tohle dost jasný dopředu. Jen naivní člověk si může myslet, že dvě děti takhle brzo po sobě budou selanka. Jako na potvoru, když má jedno prdy, druhý současně i záchvat vzteku atd...o denním provozu domácnosti nemluvě.
Prostě jsi podcenila situaci, měla jsi myslet především sobecky na sebe a ne na to, že manžel chce další dítě brzo. Jedno a dvě děti je diametrální rozdíl a je rozumný si pořizovat další, když to první už je jakžtakž samostatný a je s ním domluva.
Co ale teď? Těžko říct - recepty stylu - najdi si čas na sebe, hod děti na krk manželovi můžou zabrat, ale nemusí...viz když mu necháš děti na hlídání, bere to tak, že se flákáš permanentně, ne že by to vzal jako lekci, jak těžký to normálně máš.
Jestli nechceš být osamělá matka, tak snad jedině vydržat těch pár let - děti půjdou do školky, ty asi do práce, a pak bych si teda sakra dupnula, at kouká začít taky luxovat, přebírat borůvky v lednici a sledovat záruční doby jogurtů...a spoustu dalších pitomin, co se udělat musí.
Pak ti ztěží bude moc říct, že se flákáš, když taky chodíš do práce. Nebo, pokud má fakt časově náročnou práci, ze které se nemůže moc uvolnit, ještě jedna rada - bud chytrá a zkus si najít práci na částečný úvazek. Abys k tomu všemu ještě nelítala do práce a z práce vpodvečer jako fretka.
Už ses dala na vojnu, tak asi musíš bojovat, co ti zbývá.
Předchozí