Ono je to docela těžké, když člověk sbírá poslední síly na to, aby se vůbec odhodlal to skončit. Myslím, že hrálo svou roli i to, že to byl můj první "vážný" vztah a já měla strach, že něco tak "krásného" už nikdy nebude.
)) Také jsem byla ve sprše, tudíž velmi pohybově znevýhodněná. Ale byla to lekce a dnes vím kdo jsem, nenechám se nikým zbytečně vytočit a hlavně vím, kam až může můj manžel zajít, než mi začne být podezřelý. Zatím nejeví ani náznak. Člověk to musí mít v povaze.