Znám to, chlapi si prostě nedovedou představit, co to obnáší. Mají pocit, že oni pracují a živí rodinu, a my se jen válíme doma a užíváme si dětí.
Možná jste ho ten první rok rozmazlila, když jste všechno dělala sama.
Bude to znít tvrdě, ale zkuste nechat něco na něm. Já už to tak dělám - když něco nestihnu a manželovi to vadí, tak prostě jen řeknu, že jsem to nestihla - ale rozhodně to honem nedodělávám se sklopenýma ušima - nebo mu řeknu: Tak to udělej, když ti to vadí.
Zní to tvrdě, ale jiná cesta není, jestli se nechcete zhroutit a docílit toho, aby to bylo časem ještě horší.
Taky by mu myslím prospělo, kdybyste někdy o víkendu někam odjela, nebo aspoň na celou sobotu, ale nesmělo by být navařeno atd..., to aby si vyzkoušel, zač je toho loket. To by mělo zabrat.
A když to časem vyprchá, tak to občas zopakovat. Pak by mohl být tolerantnější a chápavější.