Dobrý den, všichni!
Právě si prožívám jedno z nejhorších období v životě,ale sám se tomu divím,jakž takž to snáším.
Odešla mi manželka-toho lituji ze všeho nejméně-viz níže.Ale v podstatě unesla děti,nic mi neřekla a děti jsou nyní pro ni nástrojem k vydírání.Oni s ní nechtějí být, v minulosti se k nim chovala hrubě a neurvale.Kluci jsou dvojčata.Jednou jim při převlékání povídá“…já tě vyhodím z okna a toho tvého povedeného brášku za tebou…“-to byly klukům 3 roky, tedy dost na to, aby dostatečně vnímali její nervozitu.K jídlu je věčně honila vařečkou, řvala na ně ať jí nebo „…tak u baby to žerete a doma to žrát nebudete?....“Noční vstávání k dětem-to byla jen moje parketa-ona toho nebyla schopná. a teď si hraje na "supermámu".No ani se to nedá všechno vypsat.
Nyní, když bylo mediační sezení v poradně, tak si na nic, vůbec na nic „nepamatovala“.Tam jsem dostal od pracovnice poradny radu, abych byl zodpovědný a byl (s ní )zajedno alespoň před dětmi.To je góóöl!!!!!!!!!!!
Tak ona rozbourá rodinu, k dětem se chovat neumí, o poradnu jsem se pokoušel již loni, ale ona ji nedochodila a navíc vyhledala bývalý milenecký kontakt,alespoň po telefonu…..a já to teď mám zachraňovat svou zodpovědností……To jsou paradoxy…! Souhlasím s tím nedělat zmatek v hlavičkách dětí, ale já svou zodpovědností mám zachraňovat to, co jiný úmyslně zboří????Co vy ostatní na to?Ferry.
Předchozí