Ta změna chování je opravdu zásadní. Připomíná mi to, že ženy, které jsou obětí domácího násilí, často říkají, že před svatbou partner takový nebyl. Ten obrat nastáva až po svatbě nebo narození dítěte. Proč by jí taky dával najevo, jaké s ní má plány, dokud ji nemá jistou, dokud ji k němu nic neváže a ona může ještě snadno odejít.
Nechci malovat čerta na zeď, že se to u vás vyvine zrovna tak. Možná je to prostě jen to, co prožívají mnohé mladé rodiny v různé míře: žena i muž si zvykají na nové role různě a oba mohou být frustrovaní tím, že je to jinak než by čekali. Možná jste prostě jen nespokojení a každý člověk tu nespokojenost snáší a dává najevo jinak.
Každopádně, Kunhuto, ty mu svojí rekakcí na to, jak on se chová, pokaždé dáváš najevo, co si k tobě může dovolit, co mu budeš tolerovat. Takže pokud na ty jogurty a podobně nijak výrazně nezareaguješ, pro něj je to signál, že jeho chování je v pořádku, že se tak může chovat dál.
Všechno co děláme, nám přináší nějaká pozitiva. Takže pokud to má on přestat dělat, musí mu to chování přinést nějaké negativum a to tak silné, že si na to vzpomene, až to bude chtít přístě udělat a raději si to rozmyslí. Proto důrazně navrhuji: HOĎ MU TY JOGURTY PŘÍŠTĚ NA HLAVU, jak to tu už někdo zmínil. Nejspíš se zase pohádáte, ale jemu to dá signál, že si nenecháš všechno líbit, a tobě zase stoupne sebevědomí v tom ohledu, že jsi schopná uhájit si svůj prostor.
Předchozí