Přidat názor k článku Je nadání danajský dar?

Asi před dvěma měsíci jsme zjistili, že náš čtyřiapůlletý syn má IQ 144 a docela nám to asi na měsíc zamotalo hlavu. Před dvěma a půl lety jsme se z velkého města odstěhovali na venkov, manžel lékař rezignoval na kariéru v jedné docela prestižní nemocnici, našel si místo v jedné moc fajn psychiatrické léčebně na venkově, bydlíme ve vesnici 2 km od ní, spokojenost. Syn chodí do obyčejné vesnické školky a počítali jsme, že tu bude pokračovat i v ZŠ. Má tu kamarády, naši vesnici miluje, jsme rádi, že má k místu, kde žije tak pozitivní vztah..A najednou nám bylo sděleno, že nejlepší by pro něj bylo navštěvovat speciální třídu pro mimořádně nadané děti v 35km vzdáleném městě, že na normální ZŠ se bude nudit, že i v té speciální by zřejmě vynikal....Snažili jsme najít řešení, jak to realizovat-manžel by ho vozit nemohl, já si teprve dělám řidičák,ale jezdit každý den 70km bych teda rozhodně nechtěla(navíc co v případě mé nemoci-celá rodina je v tom původním velikém městě, z něhož jsme"prchli"). Máme ještě mladšího syna.Jediná možnost tedy byla-přestěhovat se do města, kde je ta škola. To bychom ale na tom byli jako v původném městě (manžela bychom opět skoro neviděli,žili někde v bytě (na dům ve městě ani v satelitních vesnicích rozhodně nemáme), příroda max. o víkendu. Takže jsme zdravým rozumem usoudili, že nějlepší bude zůstat tady, synovi poskytnout klidné dětství a zdravý vzduch k dýchání a hlavně možnost naučit se vycházet s dětmi s různou inteligencí. Samozřejmě se mu snažíme dost věnovat, ale zase v něm nechceme vzbudit pocit, že je něco víc, než ostatní... Naštěstí na naší ZŠ je moc fajn paní ředitelka, škola se snaží k dětem přistupovat velmi individuálně (i když mají zkušenost spíše s dětmi s nějakými poruchami učení nabo s dětmi ze sociálně slabých rodin než s dětmi nadanými, na malé vesnici moc lidí s vyšší ineligencí bohužel nezůstává), umožní synovi i individ. vzděl. plán, pokud by to bylo potřeba. Jinak to, že je mimořádně nadaný jsme zjistili vcelku náhodou-měli jsme podezření na ADHD, syn je od malička velmi hyperaktivní, taky je velmi uvztekaný a má časté výkyvy nálad. Nemá ale problém v normálním kolektivu, řekla bych, že je ve školce oblíbený (zvlášť mezi romskými dětmi, které ho pořád zvou na návštěvu), je pravda, že vyniká třeba v logickém myšlení a taky začal sám od sebe sčítat a odčítat. Písmena umí všechna, ale zatím nečte..Uvidíme, jak po čase naše rozhodnutí dát ho do běžné ( a naprosto nevýběrové školy) zhodnotíme, zatím si ale myslíme, že jsou i o mnoho důležitější věci, než "vykřesat" z dítěte za každou cenu všechno....Jak to vidíte vy?