Potenciálně nadaných se rodí 20 až 25 procent dětí. Kdyby měly šanci rozvíjet své schopnosti, dokázaly by v některé z oblastí lidské činnosti vyniknout. Bohužel jen dvě až tři procenta z nich mají to štěstí, že jejich talent nepřijde vniveč.
Zřejmě máte doma intelektově mimořádně nadané dítě.
Možná, ale hlavně spousta starostí. Nadané děti to totiž nemají jednoduché. S vrstevníky si často nerozumějí a s nepochopením se setkávají i u dospělých a pedagogů. Vybočují totiž z řady. Navíc mohou trpět různými poruchami, které jejich talent skrývají, takže mnohdy zůstane neobjeven.
Nadání se odjakživa odvozovalo od inteligence. Ještě v minulém století bylo za rozumově nadané považováno dítě, jehož inteligenční kvocient (IQ) přesahoval hodnotu 130. Dnes odborníci považují tento způsob měření nadání za zcela nevyhovující. Nevystihuje totiž skutečné schopnosti dítěte. Podle hodnoty IQ lze možná usuzovat, zda dítě bude úspěšné ve škole, ale jen těžko z ní lze předpovědět, zda bude úspěšné v životě.
V současné době se nadání zjišťuje tak, že se sledují a měří různé schopnosti dítěte: schopnost logického a abstraktivního uvažování, zobecňování, vyjadřování, slovní zásoba, prostorová, zraková i slovní paměť, motorika, zejména jemná, ale i hrubá (obratnost). Všechny dosažené výsledky se pak vzájemně porovnávají. Profi l každého potenciálně nadaného dítěte by měl postihnout i to, čemu se říká tvořivost, motivace, zájmy a osobnost. Na základě těchto charakteristik si lze nejen udělat představu o skutečném nadání, ale také odhadnout, zda a nakolik se může dále rozvíjet. Je při tom třeba brát v úvahu také vliv rodiny, kamarádů, školy i širšího sociálního prostředí, které mohou schopnosti dítěte kladně i záporně ovlivňovat.
Nadané děti nejsou homogenní skupinou. Liší se nejen druhem a mírou svého nadání, ale například i vytrvalostí či zájmem a ochotou podřídit se autoritě. Profesorka Joan Freemanová, britská psycholožka a zakladatelka mezinárodní společnosti ECHA (Evropská rada pro vysoké schopnosti, jejich výzkum a rozvoj) dělí nadané do dvou kategorií:
výrazně nadprůměrní
Obvykle se snadno a rychle učí, bývají konformnější a jsou-li motivovaní, bývají úspěšní. Ve škole výborně prospívají. Většinou se bez problémů dostávají na víceletá gymnázia.
mimořádně nadaní
Tvoří ji asi 2 procenta dětí. Mívají větší potíže s přizpůsobivostí a problémy ve vztahu k autoritám.
Odborníci odhadují, že potenciálně nadaných se rodí 20 až 25 procent dětí. Kdyby měly šanci rozvíjet své schopnosti, dokázaly by v některé z oblastí lidské činnosti vyniknout. Bohužel jen dvě až tři procenta z nich mají to štěstí, že jejich talent je rozpoznán a nepřijde vniveč. Z ostatních se mnohdy stávají děti problémové, frustrované, odpadlíci. Mají špatný prospěch a někdy ani nedokončí střední školu. Některé trpí psychickými potížemi. „Ve své praxi poradenského psychologa jsem se také setkala s případy velmi nadaných dětí, jejichž talent nebyl rozpoznán a které trpěly těžkými depresemi,“ říká psycholožka Eva Vondráková, která se u nás dlouhodobě zabývá problematikou nadaných dětí.
K typickým vlastnostem mimořádně nadaných dětí patří zvídavost a silná motivace k činnosti, kterou si samy zvolí, touha po nezávislosti, menší potřeba spánku. Častá je i přecitlivělost, obvykle provázená bouřlivými emočními reakcemi. Ty se projevují větší vzdorovitostí, častější u chlapců. U dívek zase emoce mohou zůstat skryty a projeví se záchvaty pláče v soukromí, uzavřeností, případně zdravotními potížemi. Některé nadané děti mají sklon k perfekcionismu. Pokud jim něco nejde, nedokážou se vyrovnat s nedokonalostí svých výkonů. To je přivádí k zoufalství, odmítají další pokusy a někdy propadají afektivním záchvatům.
Každé dítě je osobnost. Platí to i o těch, které mají v určité poznávací oblasti nadprůměrné schopnosti. U některých dětí nejsou tyto schopnosti rovnoměrně rozloženy či rozvinuty, a tomu odpovídají i projevy chování, které také nesou nádech určité nerovnoměrnosti a kolísavosti. Přesto mohou mít intelektově nadané děti jisté společné projevy chování. Podle Mgr. Šárky Portešové, Ph. D., která vede Centrum rozvoje nadaných dětí při Psychologickém ústavu fakulty Sociálních studií a Filozofi cké fakulty Masarykovy univerzity v Brně, jsou pro nadané děti typické následující znaky:
Mají bohatou slovní zásobu
Některé umějí už v jednom roce věku slovně pojmenovat nebo znají pasivně řadu předmětů. Brzy sestavují poměrně složité věty a nedělá jim problém používat správně i cizí slova. Paradoxně ovšem právě rozvinutá řeč a způsob vyjadřování mohou být „kamenem úrazu“ při komunikaci s ostatními vrstevníky, pro které bývají ještě velmi nesrozumitelné.
Jsou náruživými čtenáři
Řada nadaných dětí projevuje velký zájem o písmena a čísla, a to již od velmi útlého věku, například od 10 měsíců. Mnohé z nich ještě nemluví a už ovládají celou abecedu. A nejenže brzy čtou, ale vzápětí i píšou tiskacím písmem celá slova. Řada odborníků se shoduje na tom, že právě schopnost číst před čtvrtým rokem věku je znakem výjimečného rozumového nadání.
Mají řadu zájmů, které jsou schopny do hloubky zpracovávat
Zájmy těchto dětí bývají jiné než zájmy jejich vrstevníků. Už v předškolním věku (ve třech letech) jsou to zájmy spíše rozumové. Čtou encyklopedie, zajímají se o to, jak vznikl vesmír, jak funguje elektřina, jak vznikl svět, uvažují o smyslu života. Tomu odpovídají i preference hraček. Bývají to knížky, atlasy, šachy, počítač. Pro řadu učitelů i rodičů je chování takových dětí nepochopitelné, neodpovídá totiž žádným vývojovým normám, a proto si často nevědí rady, jak s nimi pracovat.
Jsou schopny spojovat zdánlivě nesouvisející věci do smysluplného celku
Tato schopnost se může projevit různými způsoby. Děti, které jsou tvořivé a mají vysokou míru zrakové představivosti, vytvářejí zajímavé stavby ze stavebnic a běžných domácích předmětů, připravují experimenty. Slovně nadané děti zase komponují zajímavá slovní spojení a věty, píšou příběhy, vytvářejí si vlastní časopisy a formulují své teorie. Mají smysl pro humor.
Jsou rády s dospělými nebo staršími kamarády
Vzhledem k odlišným zájmům nacházejí nadané děti kamarády spíše mezi staršími dětmi nebo dospělými. Některým se ale odpovídajícího kamaráda nepodaří najít vůbec a uzavírají se doma u počítače nebo knížek. Toto řešení neumožňuje rozvoj důležitých sociálních dovedností, proto by měl rodič pomáhat takovému dítěti navazovat sociální vztahy s kamarády. Nemusí jich být mnoho, stačí jeden či dva, kteří mu zprostředkují běžný kontakt s vrstevníky.
Jsou dychtivé po získávání nových informací
Nespokojují se s jednoduchými odpověďmi „na to jsi moc malý“, „to ti řeknu později“, „to se budete učit jindy“, „tak to prostě funguje“. Zhruba od dvou let věku začíná rodičům etapa nekončících zvídavých otázek, neúnavného dotazování jak, proč, kdy. Proto bývají nadměrně nadané děti velmi nesprávně hodnoceny jako příliš „filozofující“.
Mají výbornou schopnost koncentrace
V oblastech svých zájmů prokazují nadané děti výbornou schopnost dlouhodobého soustředění. Proto jim nevyhovuje časté střídání různých aktivit, které se naopak osvědčuje u ostatních dětí. Nadané děti bývají schopny simultánně, dlouhodobě udržet pozornost i k několika různým podnětům. Není to však tím, že by byly povrchní, jak by se mohlo na první pohled zdát. Je to dáno jejich schopností dobře a rychle zpracovávat různé informace. Některé se navíc dokážou tak ponořit do problému, že nic kolem sebe nevnímají. Mnozí dospělí je však považují za snílky, kteří věčně nedávají pozor a žijí mimo realitu. Právě tyto děti bývají často chybně označeny jako děti s poruchou pozornosti. Tomuto typu nadaných dětí často vadí, když nemohou úkol skutečně dobře a dokonale promyslet a dokončit. V takových situacích se mohou bouřit, protestovat a rázně dávat najevo svůj nesouhlas. To jsou důvody, proč je někteří rodiče a učitelé hodnotí jako příliš perfekcionistické a nepřizpůsobivé.
Poslední fotky z emailového průvodce rodičovstvím.
Emailový průvodce rodičovstvím je zdarma pro všechny rodiče od početí do 6 let věku.
Těhotenství |
Dítě |
(C) 1999-2018 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.
Publikační systém WebToDate.