Nadané děti 4

Ve světě je, zejména v některých oblastech, pociťován nedostatek expertů. V současné době by bylo zapotřebí mít více vynikajících odborníků například v přírodních vědách. I proto je snaha motivovat děti k zájmu o poznávání, podporovat rozvoj jejich osobnosti a rozumových schopností a vyhledávat mezi nimi nadané jedince. Za tím účelem bylo vytvořeno mnoho kvalitních programů a ač jsou nejčastěji zaměřeny na starší žáky a středoškoláky, pozornost je věnována už dětem v mateřských školách. V předškolním věku jsou děti velmi zvídavé a činorodé. Mají-li k tomu patřičné podmínky, prudce se rozvíjí jejich myšlení a tvoří se základ jejich pozdějšího vztahu ke vzdělávání i jejich budoucí studijní úspěšnost.

Předškolní věk

Psycholožka PhDr. Jolana Laznibatová, zakladatelka bratislavské Školy a gymnázia pro mimořádně nadané děti, ve své knize „Nadané dieťa, jeho vývin, vzdelávanie a podporovanie“ uvádí: „I v naší koncepci podpory nadaných dětí zdůrazňujeme velký význam období předškolního věku dítěte, protože tehdy se naučí každý jedinec procentuálně nejvíc, respektive víc, než kdykoli v dalších vývojových etapách. Podobný názor mají i zahraniční odborníci, kteří připisují předškolnímu věku takovou důležitost, že se stává součástí výchovně vzdělávacích programů jako předstupně základní školy.“

Zmiňuje také některé z dlouhodobě existujících programů v USA, zaměřených na rozvoj nadaných předškoláků. Variant těchto škol je mnoho – od přísně výběrových po smíšené pro děti různého stupně intelektového nadání či pro nadané děti nějakým způsobem handicapované. Tyto školy jsou zaměřeny především na rozvoj intelektového nadání a sociálních dovedností, které rozvíjejí např. v následujících kategoriích:

• nezávislost – dítě se učí vytvářet strategie pomoci sobě samému, pochopit svoje vlastní aktivity, držet se svých plánů a uskutečňovat je,
• sebejistota – naučí se nenásilným způsobem obhajovat svá práva a vyjadřovat svoje potřeby a pocity bez slz a napětí,
• sociální citlivost – učí se chápat potřeby a pocity jiných lidí, učí se spolupracovat, budovat a zaměřovat chování na pomoc ostatním,
• sociální kontakty – učí se aktivně komunikovat s ostatními a používat různé strategie a vhodným způsobem prosazovat svoje vlastní potřeby a zájmy ve skupině,
• řešení problémů – učí se akceptovat rozdílné názory a řešit konflikty bez fyzického násilí.

Temperament dětí

Ve schopnosti dítěte přizpůsobit se hraje významnou roli jeho temperament. S ohledem na něj jsou v knize uvedeny čtyři kategorie dětí:

1. otevřené děti – pozitivně a rychle reagující na nové věci a situace,

2. přizpůsobivé děti – zpravidla se pozitivně připojují ke skupině,

3. váhavé děti – nejprve stojí stranou, ale potom se pomalu připojí k ostatním,

4. uzavřené děti – delší dobu mají k nové situaci pouze negativní postoj.

V souladu se svým temperamentem a interakčními a komunikativními schopnostmi reagují nadané děti na problémy, se kterými se v mateřské škole setkávají:

• dítě se v mateřské škole nudí, připadá mu, že je tam příliš dlouho, chce se věnovat svým zájmům,
• mnohé hry se mu zdají dětské, hloupé, nebaví ho, a proto vyrušuje při činnostech, které ostatní děti ještě zajímají a dokážou se jim věnovat,
• zajímá se o takové věci, na které je podle názoru dospělých „příliš malé“,
• nerozumí si dobře se skupinou, s kolektivem a cítí se být, resp. i je, v roli outsidera,
• děti jsou velmi aktivní, čilé, což se projevuje tím, že nechtějí odpoledne spát.

Mnoho nadaných dětí, zejména chlapců, je „výchovným oříškem“ pro své rodiče i pedagogy. Velmi užitečnou knihou, vysvětlující a pro vychovatele návodnou, je „Problémové dítě v rodině a ve škole“ od Mary Sheedyové-Kurcinkové. Pojednává o souvislostech prožívání a projevů dítěte s jeho temperamentem.

Má-li být mateřská škola přínosem pro všechny děti, tedy i pro nadané, potřebuje pracovníky informované o vývojových zvláštnostech a vzdělávacích potřebách nadaných, přiměřené vybavení a znalost způsobů práce s těmito dětmi. Nestačí ale znát jen metody rozvoje rozumových schopností. Dítě potřebuje mít pocit, že je v láskyplném a bezpečném prostředí. Nemá-li jej, vynakládá značnou část energie na „přežití“ a na vlastní rozvoj mu jí pak už mnoho nezbývá.

S rozvojem výzkumných poznatků i zkušeností s výchovou a vzděláváním nadaných se ukázalo, jak významné pro identifikaci, rozvoj i uplatnění nadání jsou mimointelektové faktory. Má-li být program rozvoje nadání úspěšný, nezbývá než brát je v úvahu.

Programy péče o nadané

V Evropě najdeme zajímavé programy jako součást péče o mladou generaci, počínaje předškolními dětmi, v poválečném Chorvatsku. Na konferenci týkající se vzdělávání nadaných v postkomunistických zemích, která se konala v říjnu 2001 v chorvatské Rovini, měli účastníci možnost seznámit se s projektem „V mateřské škole jako doma“, zaměřeným na objevování nadaných dětí. Významnou složkou tohoto programu je vytváření příjemné atmosféry, ve které by byla respektována individualita dětí a kde by děti byly šťastné, spokojené a plné radosti a zároveň podněcovány k učení způsobem nejlépe odpovídajícím jejich věku, stylu učení a vývojové úrovni.

V programu je zdůrazněno, že děti jsou zde během svého vývoje pojímány jako subjekty, nikoli objekty. To znamená, že je velmi podporována vlastní iniciativa dítěte a je snaha omezit vnější řízení na nezbytně nutnou míru. Nadměrná pomoc totiž dítěti ubírá sebedůvěru, zbavuje je iniciativy a omezuje tvořivost. Uvědomování si a akceptování potřeb dítěte je počátkem i základním principem jakékoli úspěšné výchovy a vzdělávání, jejichž cílem je podporovat rozvoj osobnosti dítěte.

Tento přístup vychází z předpokladu, že téměř každé dítě útlého věku je potenciálně nadané a mělo by dostat příležitost své schopnosti rozvinout. Aby se to mohlo uskutečnit, musí mít dítě možnost pracovat s různými materiály a tématy, poznávat zajímavé lidi a místa, zkoušet různé činnosti, objevovat a ověřovat své schopnosti i kompetentnost svých učitelů. K identifikaci nadaných byl použit multidimenzionální model identifikace nadaných dětí v časném věku (na identifikaci se podílejí rodiče, učitelé, psychologové, pedagogové a vrstevníci).

Centrum pro nadané

Ve školním roce 1994/95 začala v oblasti Istrie spolupráce Centra pro rozvoj nadaných dětí „Bistrič“ ze Záhřebu zahájením seminářů pro učitelky mateřských škol, pro elementaristky a další odborníky na péči o předškolní děti. O dva roky později začala intenzivní spolupráce mateřské školy „Neven“ v Rovini a později i v některých dalších městech s Centrem. Po přípravě pedagogů se obrátila pozornost k rodičům nadaných dětí. Ve spolupráci s Centrem pro ně byly připraveny semináře a workshopy o identifikaci a vedení nadaných dětí. Důraz byl opět kladen na:

• získávání znalostí založeném na vlastní aktivitě dítěte,
• rozvoj a posilování pozitivního sebepojetí dítěte,
• umožnění co nejúplnějšího rozvoje potenciálu dítěte,
• rozvoj a neustálé zvyšování kompetencí dítěte i jeho vychovatele.

Zvláštní pozornost byla věnována objevování potenciálně nadaných dětí a jejich aktivní účasti na rozšiřujícím programu. Děti pracovaly na „výzkumných projektech“. Navrhovaly témata, kterými by se chtěly zabývat, spolupracovaly na přípravě projektu, zaznamenávaly – kresbou, modelem, písemně, pokud to uměly, průběh „výzkumu“. Konzultantem bylo vždy pracoviště (nemocnice, farma, výzkumný ústav) zabývající se danou tematikou. Děti měly možnost setkávat se s odborníky a dostávat kvalifikované odpovědi na své otázky. Na konferenci jsme viděli dětmi zpracované projekty, např.: „život v moři“, „jak funguje lidské tělo“, „rozmnožování zvířat“, „životní prostředí“.

Na realizaci projektu se také významně podílely „mimoškolkové faktory“ (základní škola, další vzdělávací instituce, širší komunita).

Mezi cíle, kterých bylo dosaženo, patří:

• z hlediska nadaných dětí – uspokojení specifických vzdělávacích potřeb nadaných dětí prostřednictvím bohatě strukturovaného prostředí a podnětů v běžné vzdělávací skupině a změna pohledu nadaných dětí na mateřskou školu,
• učitelů – získání a rozšíření znalostí o problematice talentu, zvýšení vnímavosti vychovatelů pro specifické potřeby nadaných dětí, tvorba diferencovaných programů, práce na projektech a činnostech rozšiřujících poznání,
• rodičů – pomoc při rozpoznávání nadaných a talentovaných dětí, jejich potřebám odpovídající výchova a vzdělávání, vytvoření předpokladů pro pokračující profesionální pomoc rodičům založením „asociace rodičů nadaných dětí“,
• instituce (mateřské školy) – rozšíření běžného programu, větší nabídka krátkodobých specializovaných programů, předpoklady pro vytvoření prostředí pro potenciálně nadané děti, zvýšení kompetencí učitelů pro práci s dětmi se specifickými potřebami a vytvoření diferencovaných programů,
• širší komunity – postupný vliv na vytváření pozitivního postoje společnosti k potřebám nadaných a ke speciální péči jim věnované poskytnutím základních informací rodičům a školám a organizováním kurzů o práci s nadanými.

Účastníci projektu v hodnocení výsledků dále konstatují, že u všech dětí se zvýšila jejich nezávislost a sebedůvěra; dospělí objevili „nové“ schopnosti dětí, které u nich dříve nepředpokládali; všechny těšila týmová práce dětí a dospělých; organizovali mnoho činností daleko složitějších a náročnějších, než tomu bylo dříve; očekávali vynikající výkon ode všech dětí i od sebe samých.

Projekty v MŠ

Podobné projekty a zkušenosti ukazují, že děti dokážou mnohem víc, než od nich běžně dospělí očekávají. Důvěra ve schopnosti dítěte a nestresující prostředí vzbuzují zájem dítěte tvořit, realizovat své projekty a procvičovat a ověřovat si své schopnosti. Projekt se svou náplní blíží ve světě rozšířené spolupráci starších žáků a studentů středních škol s vědci na skutečných výzkumech.

I u nás některé mateřské školy vedou děti k poznávání okolního světa podobnými metodami. Uvítali bychom informace o podobných projektech a o školách, které se snaží přiměřeně rozvíjet děti předcházející věkové normy a vyžadující náročnější způsoby práce.

Klub rodičů

Klub rodičů nadaných dětí existuje i v ČR při Společnosti pro talent a nadání. Kontaktní adresa: Klub rodičů STaN-ECHA, FZŠ Chlupova 1800, 155 00 Praha 5