Porozumění mezi postiženými a nadanými

Paní ředitelko, jak vznikala před dvěma lety první třída pro mimořádně nadané žáky ve vaší škole?

Teprve začínáme. Zkušenosti nejsou velké a zatím nemohu říci, zda cesta, kterou jsme zvolili, bude tou správnou, či nikoli. Já věřím, že ano. Mohu zatím hodnotit poznatky z našich speciálních tříd pro zrakově postižené na prvním a druhém stupni integrace, které v naší škole fungují už 16 let. Zde se potvrdilo, že zvolená forma je správná. Už si totiž můžeme zjistit, jak naši, dnes už bývalí žáci prospívají a hlavně jak se postavili do života, jak se jim v jejich životě daří. Tyto naše „první děti“ jsou dnes již absolventy středních i vysokých škol a jsou i v zaměstnání. Na výchovu nadaných žáků existují tři názory. První tvrdí, že by mělo docházet k jejich integraci, druhá preferuje speciální školy. Třetí možností, kterou jsme zvolili my, jsou speciální třídy pro nadané. Rozhodli jsme se na základě našich zkušeností. Jedna z návštěv, která tu byla na zahájení školního roku, řekla, že lituje, že děti mimořádně nadané tuto možnost (vlastní speciální třídy) mají a ty ostatní ne. Je to zvláštní - nikdo se nepozastaví nad tím, že máme speciální třídy pro zrakově či sluchově postižené, pro děti s mentálním postižením apod., ale někteří lidé se diví, proč máme speciální třídy pro mimořádně nadané. Já v tom vidím trochu té naší české závisti - nikdo nebude nikomu závidět dítě postižené a nebude se pozastavovat nad tím, že jich je ve třídě méně. Mnozí se však budou podivovat nad tím, proč je utvořena třída pro mimořádně nadané.

Co jste od projektu očekávali?

Samozřejmě bychom chtěli ve všech třídách patnáct dětí, to bychom chtěli všichni ve školách základních, středních i mateřských. Náš stát však zatím není tak bohatý. V době, kdy jsme dostali šanci vytvořit nový školní vzdělávací program, jsme do něj zapracovali i vzdělávání dětí mimořádně nadaných. Ne že bychom se nezabývali vzděláním nadaných už dříve. Věnujeme se jim už léta, vlastně už od začátku mé kantorské kariéry. Když člověk začne učit a dělá práci poctivě, tak se zabývá všemi dětmi, které ve třídě a ve škole má. Pro děti mimořádně nadané si připravuje další úkoly, aby je rozvíjel.

Jak vypadají třídy pro děti se speciálním postižením, které ve škole máte?

Na prvním stupni je naučíme kompenzovat své postižení, a to především tím, že se dítě naučí Braillovo písmo, práci s notebookem (dřív jsme učili používat Euréku), aby mohlo přejít do šesté třídy nebo na víceleté gymnázium. Zde už učitel nemusí umět Braillovo písmo (naši pedagogové na 2. stupni toto písmo ovládají). Zřídili jsme speciální pracoviště, kde je text převeden z Braillova písma do černotisku a naopak. Během absolvování 1. stupně se žák naučí kompenzovat svůj handicap. Zařazením nadaných dětí do speciálních tříd jim tedy umožňujete také kompenzovat různé handicapy, které mají v jiných oblastech než v oblasti svého nadání. Ano, žáci jsou nadaní v určité oblasti, ale zároveň mají nedostatky v jiných oborech. Učitelky mají např. velké problémy naučit děti psát. Některé umějí, když k nám přijdou, ale ovládají jen tiskací písmo, psací už je problém.

Zaujaly nás vaše zkušenosti se speciálními třídami pro zrakově postižené. Počítáte tedy s tím, že speciální třídy pro nadané povedou děti do páté třídy a pak bude následovat integrace, nebo předpokládáte pokračování až do deváté třídy?

Zatím máme představu, že třídy budou pokračovat až do deváté třídy s tím, že by na nás mělo navázat jedno z budějovických gymnázií. Naše speciální třída je určena pro celý kraj. Taková třída je finančně náročnější, s dětmi tu pracují učitel a asistent pedagoga. Počet žáků je snížený -v průměru patnáct žáků, což je optimální.

Angličtina napříč předměty

Žáci mají angličtinu od první třídy?

S angličtinou začínáme od první třídy. Není zařazena přímo v našem školním vzdělávacím programu vzhledem k tomu, že bychom se nevešli do učebního plánu. Žáci mají cizí jazyk zakomponován v rámci „ostatních předmětů“. Je to výuka „napříč předměty“.

Tato metoda se vám osvědčuje?

Osvědčuje, podle mě je bezvadné, že na takový předmět nemusí být časová dotace, a přitom se děti danému předmětu učí.

A můžete je učit denně...

Ano, v rámci zájmových činností školní družiny. Na tom je náš ŠVP postaven - pro dítě práce nekončí na konci vyučování, ale pokračuje odpoledním programem.

Do rozvrhu hodin se výuka angličtiny nevejde?

Ne. Děti mají běžné, nijak zvláštně nepojmenované předměty. V tom jsme mezi pilotními školami byli asi výjimkou. Možná že dnes bychom udělali ŠVP jinak. Člověk vždycky ví, jak by něco udělal lépe, ale pozdě. Naše děti tedy mají běžný rozvrh jako každá jiná běžná první třída, musí splnit to, co všichni ostatní. Nemůžeme se odchýlit od daných kritérií. My však chceme ještě něco navíc, proto zde máme psychology. Pro každé dítě se staví týdenní plán, podle kterého pracuje. Podle našich pedagogů, kteří ve třídách učí, tyto děti zvládají daleko více učiva než jejich vrstevníci. Často používají i učebnice následujících ročníků.

Nadané děti? Hyperaktivní jedinci...

Jak byste jednoduše charakterizovala mimořádně nadané dítě, čím se projevuje a čím odlišuje?

To by vám nejlépe řekli psychologové.

Nás by ale zajímal váš pohled.

Dítě se samozřejmě na první pohled neliší od svých vrstevníků. Projevuje se jako spontánně aktivní až hyperaktivní, rádo diskutuje. Nejvíce se projevuje v oblasti svého zájmu, tam nás také předčí. Mnohdy když vidím, že dítě „vychrlí“ např. všechny nejvyšší vrcholy jednotlivých pohoří, tak si uvědomím, že já bych je v té chvíli nevyjmenovala, pokud bych se předem nepřipravila.

Je třeba jim umožnit:

• pracovat rychlejším tempem
• poskytnout náročnější výuku
• více nezávislosti
• možnost více řešení - divergentní, abstraktní a kreativní úlohy
• učení zkušeností
• práci s náročnějšími texty
• stimulovat představivost, fantazii

Daly by se dnes alespoň částečně zobecnit vaše dosavadní zkušenosti? Čím se liší práce s mimořádně nadanými dětmi od součinnosti s dětmi bez tohoto nadání? Co byste doporučila vašim kolegům, kteří pracují s „normální“ třídou, nebo naopak mají ve třídě nadané jedince?

Pro některé nadané děti je vzdělávání v této třídě dobrou zkušeností i proto, že už nejsou „nej“, jsou zde se srovnatelnými spolužáky. Děti si zvykly na kontakt s psychologem a nevadí jim podrobit se psychologickému vyšetření. Jsou spokojené ve své třídě, kde je výuka přizpůsobena jejich potřebě stále se něco dozvídat a něco dělat. Ve třídách najdete skutečně „obohacené prostředí“ pro vzdělávání. Při přípravě vyučování respektujeme to, že učení je jejich vnitřní potřebou, že se doslova učit musí, jinak strádají. Nebudeli mít mimořádně nadané dítě dostatek podnětů, není v pohodě, je frustrováno.

Tohle ale do jisté míry platí o všech dětech...

Určitě. U mimořádně nadaných je to ale velmi výrazné. Nejraději by byly ve škole celý den.

Jak se díváte do budoucnosti?

Myslím, že speciální třídy pro mimořádně nadané žáky se osvědčí, budou přínosem nejen pro děti Jihočeského kraje, ale i v dalších částech naší republiky. Zájem o ně je velký. Máme případy, že se rodiče z tohoto důvodu i přestěhují, berou s sebou dítě, když jedou do práce. Na celkové hodnocení je však ještě příliš brzy.

Článek vznikl v rámci tvorby portálu www.rvp.cz financovaného z Evropských strukturálních fondů