Nadané děti většinou vývojově předběhnou své vrstevníky. Dříve se naučí mluvit, číst, psát, případně počítat. Tyto děti mají často problémy v přizpůsobení se mateřské škole.
K charakteristickým vlastnostem mimořádně nadaných dětí patří zvídavost a silná vnitřní motivace k činnosti, kterou si dítě samo zvolilo, touha po nezávislosti, menší potřeba spánku. Častá je i přecitlivělost, obvykle provázená bouřlivými emočními reakcemi. Ty se projevují větší vzdorovitostí, která je častější u chlapců, nebo mohou zůstat navenek skryty, spíše u dívek, a projeví se záchvaty pláče v soukromí, uzavřeností, případně zdravotními potížemi (bolesti bříška apod.).
Některé nadané děti mají sklon k perfekcionismu a pokud jim něco nejde, nedokáží se vyrovnat s nedokonalostí svých výkonů. Rozpor mezi představou konečného výsledku a jejich neschopností jej dosáhnout je přivádí k zoufalství. Odmítají další pokusy, někdy propadají afektivním záchvatům.
Nadané dítě v MŠ
V anamnézách nadaných dětí se poměrně často objevují problémy v přizpůsobení se mateřské škole. Zejména tam, kde děti nemají možnost volby činností a jejich náročnosti, všechny děti jsou nuceny jít po obědě spát a nikdo nemá dost času odpovídat na jejich zvídavé otázky. Mimořádně nadané děti, které mají vyspělý slovník i zájmy a znalosti, málokdy najdou sobě podobného kamaráda. Svým vrstevníkům „utekly“ a ti jim nerozumí. Děti, které jsou na stejné vývojové úrovni, jsou zase starší a větší a “mrňouse“ mezi sebe nechtějí přijmout.
Podobné zkušenosti mají i rodiče, kteří kontaktovali Společnost pro talent a nadání (viz příběh Honzíka). Rodiče, kteří posílají své dítě do mateřské školy, očekávají, že se tam dítě rozvine v oblasti rozumového poznání a sociálního přizpůsobení a že by se mu této příležitosti nedostalo, pokud by zůstalo doma (viz příběh Jirky). Chtějí také mít pocit, že jsou součástí dění ve školce, nikoli že jsou z něj vyloučeni.
Peter Young a Colin Tyre se ve své knize „Nadaní nebo schopní?“ zabývají mimo jiné i posláním mateřské školy pro rozvoj nadání všech dětí. I těch, které jsou mimořádně nadané. Mezi požadavky autorů knihy převažují ty, které naše mateřské školy většinu splňují (v závorce jsou poznámky autorky článku):
Trápení v MŠ?
Rodiče nadaných dětí očekávají přátelské a podnětné prostředí, kde se dítě bude všestranně rozvíjet pod vedením odborníků. Problémy vznikají tam, kde dochází k nesouladu vývojových potřeb dítěte s pedagogickým působením mateřské školy, jak někteří z rodičů uvádějí:
„S jinými dětmi se moc nebavil, ve školce se trápil. Jinak hodné dítě, ale s příliš vlastními názory, které si prosazoval značným řevem a trucovitostí.“
„V mateřské škole měl problémy. Nevyhovovalo mu dělat věci na povel a houfně.“
„Problémy měl i ve školce. Byla jsem několikrát upozorněna, „že je moc vepředu“. Vím, že když se nudí, dokáže být nesnesitelný. V případě, že se zabere do určité činnosti, která jej zaujme, jde však nuda stranou.“
„V mateřské škole s ním byly jen starosti. Paní ředitelka si stále stěžovala, že se nechce zapojovat do dětských her, že nechce s dětmi zpívat, že maluje samé stroje a ne kytičky, domečky a panáčky. Pochopení pro jeho zvláštnosti ale projevila jedna z učitelek, která se dokonce kvůli němu naučila morseovku a potom si spolu psali tajné zprávy. Odpustila mu i to, že si ani v 6 letech neumí zavázat boty, že potřebuje pomoc při oblékání a že po běžném obědě ve školce má stopy po polévce i na zádech.“
„V zásadě mohu učitelky rozdělit do tří skupin: 1. Ty, které děti nezajímají. 2. Velmi ambiciózní, které se snaží děti hodně naučit, ale neberou ohled na jejich přání. 3. Oddané dětem, které chtějí uspokojit všechny jejich individuální potřeby, ale někdy nevědí jak.“
Honzík je mezi dětmi sám
První slova se mu povedla v sedmi měsících. Od osmi měsíců projevuje zájem o knížky. Fascinují ho písmenka a čísla. Museli jsme donekonečna číst. V deseti měsících mi vzal prst a snažil se mým prstem jako ukazovátkem ukazovat přesně na jednotlivá písmenka a vyžadoval, abych je četla jednotlivě. V osmnácti měsících uměl číst velkou abecedu, ve dvou letech malou abecedu a čísla do sta. Barvy uměl v 19 měsících. Byl schopen rozlišovat a pojmenovat barvy jako tělová, kávová, růžová, fialová, modrošedá, oranžová, hnědočervená apod. Ve 26 měsících uměl počítat do desíti a složit patnáctidílné puzzle. V encyklopedii byl schopen pojmenovat vlajky všech států světa (pamatoval si pořadí, ve kterém jsou uvedeny). Asi 60 vlajek států poznal bezpečně kdekoli. V 27 měsících uměl počítat do sta. Na dovolené u moře začal sám od sebe zdravit hosty anglicky. Ve třech letech četl krátká slova a o měsíc později již všechno. Naučil se číst sám, poté co zjistil, že ve zpěvníku jsou slova pod notovou osnovou rozdělená pomlčkami a snadněji se vyslovují. Přečetl prostě celý zpěvník a potom začal rovnou číst celé odstavce pohádek. V zoologické zahradě si čte latinská jména živočichů. Nejoblíbenější knihou posledních měsíců je atlas světa. Poté co zjistil, že k vlajkám nepatří jen názvy, ale také státy, které jsou na mapách, se ty mapy naučil. Zná všechny státy světa a až na několik výjimek i jejich hlavní města a jejich polohu na mapě světa. Když něco neví, jde si to sám najít do rejstříku, nebo do jiné knihy. Umí si to, co potřebuje, najít v obsahu a potom vyhledat příslušnou stránku a na ní tu informaci. Zná pořadí písmen v abecedě. Jeho schopnosti se vyvíjejí vždy v určitých blocích, začne se zajímat o určité téma a to mu vydrží několik měsíců, během kterých se jím zabývá denně. Když téma vyčerpá, přestane ho zajímat. Postupně ale také něco zapomene. Je velmi systematický a důsledný. Například nyní má oblíbenou kazetu s písničkami. Učí se je zpívat, každou si postupně najde ve zpěvníku a zpívá ji současně s kazetou. Vždy důsledně až do konce nahrávky. Na druhou stranu, to co již bezpečně ovládá, má tendenci odbývat. Jinak si však také normálně hraje s autíčky, staví z kostek apod. Projevuje se dětsky. Má rád pohádky Medvídek Pú, Pohádky o mašinkách, Křemílka a Vochomůrku, Krtka, Ezopovy bajky. Co se týká ostatních povahových vlastností, řekla bych, že není příliš houževnatý při překonávání překážek. Nešlo mu například oblékání. Oblékal se nerad, nebavilo ho to a nešlo mu to, tak se prostě neoblékal. Když jsem ho umluvila, aby to alespoň zkusil, skončilo to vždy po dvou, třech pokusech výbuchem vzteku. Oblékat se jsem ho naučila jedině použitím nejrůznějších lstí, her a soutěží. A když se mu nechtělo, tak trvalo třeba hodinu, než vůbec začal. Dnes se již oblékat umí, ale stejně to dělá nerad a v situacích, kdy je třeba si pospíšit, mi nezbývá než ho obléknout. Motivuje ho však konkurence ostatních dětí. Nerad poslouchá a nerad se podřizuje. Rád se směje a je veselý, všechno, co dělá, dělá s nadšením. Rád komunikuje s dospělými a má rád velkou společnost. Bohužel však zůstává mezi dětmi sám. S vrstevníky si nerozumí a pro ty, se kterými by si rozuměl, je příliš malý. Ve školce se mu proto nelíbilo.
Hledám MŠ pro Jirku Pro svého syna hledám vhodnou aktivitu, kde by rozvinul své zájmy a znalosti. Je mu pět a půl roku, velice ho baví zeměpis (např. zná víc vlajek než já), příroda, vesmír, minerály a medicínské záležitosti. Mezi poznatky umí hledat souvislosti. Má trochu problémy v motorice, hlavně v koordinaci a v soustředění – zejména pokud ho daná věc nezajímá. Chováním se odlišuje od ostatních dětí, navíc je také astmatik s častou nemocností, takže zatím soustavně nenavštěvoval MŠ déle než jeden měsíc. Všimla jsem si, že má problémy v běžné komunikaci s dětmi. Spíše si rozumí s těmi, které jsou asi o dva roky starší, ale zde se projevuje jeho nedostatek, že neumí číst a psát. Navíc ho také ruší hluk, který děti běžně dělají – napomíná je. |
Poslední fotky z emailového průvodce rodičovstvím.
Emailový průvodce rodičovstvím je zdarma pro všechny rodiče od početí do 6 let věku.
Těhotenství |
Dítě |
(C) 1999-2018 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.
Publikační systém WebToDate.