Vidím to a cítím naprosto stejně. Pryč jsou časy, kdy jsme chodili s manželem 4x do měsíce na večeři, kdy jsem nemusela uvažovat, jestli si koupím boty za 1.000,- atd. atd. A to jsem nikdy nebyla nikterak rozhazovačná. Ještě si i matně vzpomínám, jaké to bylo po narození dcery (stále pracuji), protože dcera byla velmi klidná a hodná (skoro až "zaprdlá") od malinka a tak já mohla vydělávat spoustu peněz (v podstatě jsme na tom byli jako když jsem chodila do práce). Ale po narození druhého dítěte se to změnilo. Nejen, že nemám na práci tolik času, ale i vlivem událostí, které jsem nemohla ovlivnit, se situace změnila a práce rapidně ubylo.
Navíc, co si budemu namlouvat, ceny neustále stoupají, ale peníze tak rychle nepřitékají. Jejich objem zůstává většinou stejný. Takže vždy po výplatě jsem několik dní v klidu, než zaplatím složenky na poště a pak nastává období nervů, jak vystačím do příští výplaty.
V sobotu odjíždíme na hory. Je to od známého, takže ubytování za "pakatel". Ale ten pobyt i tak nebude zadarmo. Je to naše první dovolená po několika letech. Ale já už teď žiju v hrůze nad utracenými penězi.