Přidat názor k článku Jak jsme zchudli

tak nad tím přemýšlím a asi jsme taky chudí. co naděláme.
je to moc krásně napsaný a neboj bude zase líp.
Já jsem štastná za to co mám. Abych to upřesnila, vždycky jsem nenáviděla svého otce, že mě v osmnácti letech vyhodil z baráku (opravdu jsme neměli dobré vztahy, on pil atd. ale to je do jiné diskuze). Dneska si říkám, že pro mě udělal to nejlepší co mohl. Prostě po maturitě jsem si našla práci, přespávala v ruzných podnájmech a pak si uvědomila že takhle to nikam nevede. Našla jsem si lepší práci, vybojovala hypotéku a platila a platila. Pak jsem byla naštvaná sama na sebe, ostatní si užívali a já jenom střádala korunky na domeček, který jsem koupila.
Dneska s dvouma dětma 2,5 roku a 3 měsíce mě zase tak moc nebolí, že žijeme z jednoho platu, protože já jsem zvyklá že týden před výplatou nebyla koruna. A hlavně už naštěstí nemusím platit hypotéku. Jen jsme si pujčili peníze na lepší auto. Né nový ale pět let starý, ale prostě lepší.
Jinak zrovna před týdnem jsme měli velkou debatu, pojedeme letos na dovolenou? Nevíme, budou nám stačit peníze? Uvidíme.
Do dnes se se svým otcem vidím tak jednou za rok a to ani jeden nevyhledáváme setkání. Ale když budu upřímná, moc mu děkuju, že se nechoval jako otec. Dal mě tu nejlepší prupravu do života.
Prosím jen si nemyslete, že bych chtěla svoje děti vychovávat stejně. To bych nikdy nedopustila, aby prožívali to co já v osumnácti.
Přeji všem co nejmín problému a pokud nějaký máte, at se vám všem podaří je co nejlépe vyřešit.