Přidat názor k článku Jak jsme zchudli

kohnová
Já myslím, že ta období se tak dělí, prostě proto že to jsou dvě jiná období, alespoň tedy pro někoho. Život s dítětem je podle mě jiný život, je třeba ho přizpůsobit do značné míry dítěti a ta bezstarostnost a období, kdy se můžeš zcela sebestředně soustředit na sebe a své zájmy, potřeby atd je prostě pryč. Některý sport a některé cestování se s dětmi provozovat dá, jiné vůbec ne. Taky je třeba brát ohledy, zda dítě tvůj koníček a cestování vůbec baví a něco z toho má.

Asi už těžko člověk projede s pár penězma v kapse Irán, Rusko, Indii, Senegal apod, nemůžeš se jen tak sbalit a vyrazit, pak sbírat jabka na Zélandě a pokračovat dál, dokud nedojdou peníze. Dělat au-pairku v Anglii, nebo jinou práci jinde, jít mnohadenní přechod divokých hor v Rumunsku nebo v jiné pustině, sjet s partou nějakou divočejší řeku, vyrazit na několikatýdenní stáž někam do Tranmtárie, dělat měsíc dobrovolníka v Africe apod. Prostě tohle "užívání si" už nezažiješ, možná tak až děti vyrostou a to už zase nebudeš mít třeba sílu ani chuť něco takového dělat.

Tohle zažiješ většinou jen za bezdětna a s dětma máš zase spoustu krásných zážitků, ale už jiných. Nezatracovala bych to "užívání si" před dětma z nějaké morální roviny, že někdo dává přednost konzumu před rodinou a rodina je pak pro něj utrpení. Pro některé je to jen jiná, podstatná etapa života s jinými druhy zážitků.

A je určitě možné, že pro někoho je rodina menší míra štěstí, ale to neznamená, že všichni, co rodinu odkládají aby si užili bezstarostného života, považují tu pozdější dobu s dětmi a rodinou za méně šťastnou nebo obohacující.