Přidat názor k článku Jak jsme zchudli

Ještě dodávám, co mi např. příjde lehce nepříjemné: když jdu se svými bohatšími kamarádkami s dětmi do dětské kavárny, tak já si mohu dát leda nejlevnější kávu a sedět u ní celou dobu, zatímco ony so objednají kávu, matonku, medovník...a ptají se mne, ty si nedáš?když jim to vysvětlujete poprvé, jak to s vámi a financemi je, ok, ale když už slyšíte podobný dotaz popáté(ty si nedáš?), tak už já teda prostě skřípu zubama.
Přitom se jinak vážně jedná o fajn holky, nikterak netaktní. Ale tohle prostě nechápou. Stejně tak nechápou, že když se můžeme sejít jen na hodinku, raději budu v parku, než jít do dětské kavárny, kde je 30Kč vlez - na dýl to pro mne má smysl, ale dát 30Kč za vlez a ještě si muset něco koupit už se mi kvůli hodině nevyplatí. Ne že bych na to neměla, ale když utratím peníze tady, už nezbude na něco dalšího. Jinak máme vše podstatné, jen asi takhle: hadry nakupuji po sekáčích, Vietnamcích, nové boty si jinde prostě nekoupím, moře a hory nehrozí, na večeře běžně chodit nemůžeme, ale občas ano, když zaplatím dítěti kroužek, zbude mi prázdá peněžeka. Naposledy jsem řešila: když zaplatím synovi kroužek, nebudu už tento měsíc moct koupit žádné další maso. (něco málo jsme měli v mražáku). A nebudu moct jít s kámoškama posedět(jak mne zvaly). Zaplatila jsem ten kroužek a v tu chvíli záviděla všem svým kamarádkám, které jsou za vodou. Vím, že závist je hnusná, ale já nemám takovou tu zlou závist, nepřeju vám to, ale spíš tu : já chci taky. Proč ony a ne já?...Hmm, proč: protože mají bohatší chlapy - všechny ty kámošky nemakaj a jsou na mateřských. Ne lepší chlapy, ale bohatší chlapy. Naznala jsem, že sebelítost není nejlepší cesta, i když občas se jí neubráním, a začala jsem makat při mateřské. Je to náročné, ale něco si vydělám a hned je to lepší. Ale ten pocit, že nemusíte řešit dilema to či ono, ten mi stále chybí a ten jim závidím.