Přidat názor k článku Jak jsme zchudli

Škudlilko, ono šlo o nadsázku, víš?

Pokud jde o tvoje zaměstnání, tak buď ráda, že máš takové, u kterého zvládneš malé dítě, ono to fakt není samozřejmé. Ne každé povolání lze skloubit s malým dítětem. A ne každé dvouleté dítě zvládne kolektiv. Jak zdravotně, tak psychicky. I to že máš šanci dát dítě do soukromých jeslí není samozřejmost, ono jich moc není. A pokud máš to obrovské štěstí a dáš dítko do státních, tak přijdeš o mateřskou.

No a pokud jde o to, že si někdo dá rád dobrou kávu a chybí mu, tak to plně chápu. Já zase miluju dobrý čaj. Nekoupím si zase jiné věci. Můj tchán mi zase pravidelně vyčítal, že si kupuju knihy. Vždycky jsem měla hroznou chuť ho jemně upozornit na jeho vysavač za šedesát tisíc a čtyři televize ve dvoupokojovém bytě...

A i v dobách nejhorší finanční krize jsem si uměla udělat radost. Třeba právě tím dobrým čajem. Jasně, pokud mám málo peněz, tak se musím rozhodnout, co si koupím. Nebudu ale předstírat, že mi ten Tesco čaj náramně chutná, když to tak není. Dá se pít, stačí mi, ale odvázaná z něho nejsem. S manželem jsme si taky hodně našetřili, ledacos si pořídili, ale taky jsme si ledacos dopřáli. Protože peníze nejsou všecko. A byly doby, kdy jsem právě z těch krásných okamžiků z minulosti čerpala sílu pro přežití. Nerozhazuju, nekoupím kdejakou blbinu, ale pokud mám něco opravdu ráda, mám na to peníze a koupím si to, tak to jako vyhazování peněz nevidím.