I já jsem si s pobavením přečetla tenhle článek...V sobotu jsme se vrátili po týdenním pobytu na chatě. Mám stále v živé paměti vysokou trávu, kterou ani sekačka příliš nebrala /nemáme tam elektřinu, takže to byla sekačka na "ruční pohon" - o to šla tíž/. Mandelinky na bramborách, zarostlá střecha, nevypleté záhonky...atd., atd. Tentokrát jsem poprvé na chatu jela s podmínkou, že téměř na nic z toho nesáhnu. Manžel ač nerad, neměl na vybranou - buď bude vařit, uklízet a hlavně hlídat děti /4 a 1 rok/. Nerad, ale radši si vybral práci na zahradě a kolem chaty - naše nejmenší je až příliš zvědavá a prozkoumá opravdu vše. Ovšem příští prázdniny už nebude potřeba toho hlídání tolik, tak mě práce na zahrádce nejspíš nemine. A mám tu smůlu, že jsem taky doslova městský typ. Ale co, hlavní je, že dětem a taťkovi se tam náramně líbilo ;o) a my dospělí se třeba i příště nějak dohodnem.
Předchozí