Libiku, protože si to období dobře pamatuju a pamatuju si, jak mi bylo, ¨rozhodně bych neaspirovala na hospodáře s čímkoli, dělala jsem to v době nouze doslovně nejvyšší a v té době jsem si taky vypěstovala epesní chronickou nespavost, jejíž následky začaly pomalu přecházet tak možná v minulém kalendářním roce...
Nevím, jestli nejsem dost veselé povahy, nebo jestli jsme si hrábli hloub než tenkrát ty, to nemá cenu řešit ani posuzovat, ale ANO, tehdy pro mě 180 korun představovalo jídlo pro všechny členy rodiny na dva dny a skutečně jsem takovou částku nemohla postrádat.
Předchozí