Libiku,
za sebe bych řekla, že jsem solidární dost.
Dokonce i ty peníze lidem v nouzi občas na nějaký ten účet pošlu, pravidelně podporuju různé dobročinné projekty, nic z přebytků nevyhodím, všechno "pošlu dál" někomu, kdo to ještě užije a nechci za to ani fň.
Žebrákům dávám taky a je mi i docela fuk, jestli to projedí nebo propijí.
Těžko ale můžu být solidární s někým, kdo nepracuje proto, že nechce (žebrákům to promíjím, ti svůj sociální status alespoň jednoznačně deklarují, nic nezastírají).
Něco jiného je, když nemůže.
Chápu, že vytloukat dlouhodobě brigády za 42,- na hodinu je opruz. Ale jako dočasné řešení krize to pomůže.
Aneb... kdo chce, hledá způsob; kdo nechce, hledá důvod.