Rozumím Ti velmi dobře. Mám podobnou zkušenost s otěhotněním těsně po císařském řezu, brala jsem hormonální antikoncepci a stejně... Taky jsem se hrozně bála si druhé miminko nechat, kdo a jak by se staral o 1. synka, kdyby se mnou něco bylo. Taky jsem udělala stejné rozhodnutí jako Ty, i když normálně jsem velmi proti potratům. Moc to psychicky bolelo... Teď po 7 letech je to už jakoby vzdálená, otupělá bolest, ale je to tam pořád. I když jsme pak po 3 letech měli dalšího synka, to 2. těhotenství se mi nedaří úplně vytěsnit. Nicméně si myslím, že z rozumového hlediska je to "dobré" řešení. Riskovat život a to, že tu pak nechám muže s dětmi samotného (v tom nejhorším případě), to by byla rodinná katastrofa... Mimochodem, s tou touhou po nezávislosti to máme taky PŘESNĚ stejně.