Hezké odpoledne,
všem děkuji za kladné, ale i ty méně pozitivní ohlasy. Jen bych pár věcí chtěla uvést na pravou míru.
Inspirovala jsem se zčásti vlastní zkušeností a "naštěstí" se z toho vyklubala jen zpožděná menstruace, a i když jsem byla řádně vyklepaná, po rozhovoru s přítelem jsem byla rozhodnutá případně si miminko nechat. A ráda bych podotkla, že to nebyla jen taková idealistická vize, ale že jsme to řešili skutečně vážně a se vším všudy včetně otázky bydlení a financí
Já osobně si neumím představit, že bych šla na potrat. Z toho plyne, že ani hrdinka slohu, by na potrat nešla. Je to zřejmé i z poslední věty. Tímto bych se ráda bránila útoku na nezodpovědnost a braní této skutečnosti na lehkou váhu, jako že "kdyžtak se to vycucne a pojede se dál", jak tu někdo napsal.
Co se týče antikoncepce, tak ne všem vyhovuje HA a mnoho párů tedy ještě stále spoléhá např. na prezervativy, takže na tom také nevidím nic tak hrozného, ve smyslu, že by pár antikoncepci neměl vyřešenou. Otázka následných "uklouznutí" je už věc jiná
A co se týče té ironie, kterou někdo komentoval už v prvním příspěvku... Přiznávám, že to je spíš otázka stylu psaní a uvažování nad tématem, než skutečného smýšlení v dané situaci
A nakonec: je to jen sloh, z větší části fikce, takže asi zklamu všechny, které už mě "viděli s bříškem"...
Přesto děkuji za povzbudivé reakce.
Elurie