Jodie,mluvíš mi z duše. Mám totiž dojem, že kdykoliv něco naplánuju, ať už doma nebo na výletě, vždycky zjistim, že dětičky si to představovaly úplně jinak. Mé sny a plány pak mizí mávnutím proutku. Úžasný nápad mé děti rázně zadupou do bahna. Třeba náš výlet na rozhlednu. S procházkou lesem jsem se rozloučila po hučení tatínka a úpění dětí. U rozhledny prodávali Colu. Napadlo by tě, že z celého výletu se toto stane stěžejní záležitostí? Synek tak dlouho kvílel (s lehkou tatínkovou podporou), až jsme mu ji koupili. Pak tam s ní chvíli chodil a ve finále v tom vypil vosu. Opravdu rychlý konec výletu. A před pár dny - hurá děti, půjdeme bruslit na veliký rybník! Vzala jsem s sebou svačinu. U rybníka jeden řek, že nechce housku a druhý zase šunku. A ve finále doma oznámily, že se jim stejně líp bruslí doma na louži, protože je blízko babička a můžou si sednout na židli! To je fakt peklo!