Tvoje argumenty jsou - jak bych to nazvala - docela zvláštní.
Pochopila bych to, pokud by obě ty děti nedávno adoptovali. Jak je možné, že svoje děti nezná, že nedokáže odhadnout, jestli je bude něco bavit nebo ne? A když už to nedokáže, tak proč raději nezmění plány, aby si ten výlet nakonec užili všichni? Jsem přesvědčená, že kdyby se na lanovku vykašlali, šli s dětmi někde o kus dál sáňkovat a postavili si sněhuláka nebo vlastní sochu, užili by si to všichni. To s nimi nikdy nečekali ani na autobus, když už zřejmě nebyli v supermarketu?
Spíš mám pocit, že sama autorka je ještě nevyzrálé dítě. Jak jsem pochopila, výlet byl její nápad. "Já chci, chci a chci na hory.... na lanovku.... atd." Přitom jí všichni, tedy děti i manžel, říkali, že oni nechtějí!
Předchozí