Kromě těch věcí, které už byly řečeny (stoupnout si s dětmi do tak dlouhé fronty na lanovku, ještě navíc když je nějaká speciální akce - to "království") mi nejde do hlavy, proč někdo kdo má rád hory, tam bere dítě v KOČÁRKU?!?
To je přece totálně nepraktické, a nejen na té lanovce!! My jsme byli se synkem na horách (Šumava) když mu byl rok a měli jsme na něj krosnu (takovou tu docela dobrou od Deutera, což se vyplatí protože se pohodlně nosí a i dítěti nabízí určitý komfort). S ní se dají podnikat tůry, i na bežkách jsme s ní jezdili, dokonce jsme si i troufli na dětský vlek a mini-sjezdovku s malým v krosně (na velkou sjezdovku samozřejmě ne, to by bylo moc nebezpečné). Líbilo se mu to, měl hezký výhled a na jedné delší procházce v ní i usnul... ;-)
Všichni trochu "sportovnější" rodiče co znám (se vztahem k horám apod.) pořídili nějaký druh krosny. Sice může být dražší, ale my jsem třeba zato měli levný kočárek.
No a taky jsme synka tehdy na horách vozili na sáňkách s opěrátkem (takovou tou "ohrádkou"), což se přímo nabízí když je člověk na horách, kde jsou hromady sněhu a nemusí se to nikde přenášet přes holý asfalt. Ten z nás co zrovna neměl malého, si šel zalyžovat, pak jsme se vystřídali.
Já vůbec neodsuzuji to, že jeli s dětmi na hory - my jsme taky celkem akční a snažímě se naše oblíbené aktivity (hory, kolo, vodu...) provozovat pokud možno i s dětmi a nadchnout je pro to (což se zatím daří
). Spíš to, jakým způosbem to pojali - ta lanovka, kočárek atd., mě zaráží...
Vždyť právě s tou krosnou by se dalo jít i pěšky (a starší dítě by se dalo vézt na saních), v Beskydech to náhodou taky trochu znám - právě Pustevny a okolí. Nebo zůstat někde níže, koulovat se, postavioot sněhuláka, bobovat/sáňkovat... A pokud se autorce chtělo vyloženě si vyrazit na hory "se všim všudy", tedy třeba i lyžovat atd. (což bych chápala, proč ne?!), tak se spíš asi měla s manželem domluvit že půjde sama a on stráví den s dětmi jinak/jinde podle jejich gusta.