Přidat názor k článku Jak jsem mohla rodit v polích

Mně se zdá, že naopak moc nechybělo, a díky naprosto nemožnému postupu personálu mohla zemřít autorka i dítě. Ovšem, jako vždy, v nemocnici to nakonec "perfektně zvládli", tj. v poslední minutě císařským řezem zachránili všechno, co předtím na autorce napáchali. Nebo je snad překvapující, že po píchnutí vody došlo k hypoxii plodu? Já jsem poprvé rodila v porodnici - personál naštěstí milý, plodová voda mi naštěstí praskla doma, po vyvolání porodu (teprve po 3 letech jsem se z jiného zdroje dozvěděla, že tabletka Prostaglandinu, kterou mi zavedli, nezpůsobuje jen uvolnění dělohy, ale de facto vyvolává porod) nastaly nesnesitelné, časté a několik hodin trvající, ale nepříliš účinné stahy, po ulehnutí na kozu nastala rovněž hypoxie plodu a vymizení kontrakcí, byl přivolán primář, ale porod naštěstí lékařka s asistentkou zvládly bez císaře (na ten už by bývalo asi pozdě) i kleští - lékařka dvakrát střihla a asistentka asi 3x zalačila na mé břicho. Měla jsem štěstí v neštěstí - nástřih sice slouho bolel (několik měsíců), ale celkem dobře se zahojil, modřiny po tlačení na břicho jsem neměla žádné a miminko se dusilo jen malinko a nemá absolutně žádné následky, ale jsem holt asi citlivka. Jiná by si na mém místě asi řekla - ještěže mě v té nemocnici zachránili - a já naopak přemýšlela, proč ke konci porodu ke komlikacím došlo. Výsledkem mých úvah byl letošní domácí porod, který jsem zvolila právě z obav o bezpečnost sebe a dítěte při porodu v nemocnici. A můj přepoklad se potvrdil - porod proběhl stejně jako celé těhotenství naprosto bez komplikací, kontrakce byly proti těm umělým mnohem snesitelnější - začaly být nepříjemné (a to nikoliv nesnesitelné!!!) až v okamžiku, kdy už lezla hlavička... Podotýkám, že moje obě děti měly zhruba stejnou porodní hmotnost - necelá 3kg, to druhé bylo dokonce o něco větší... Pravda je, že dodatečně se jedna nepředvídatelná komplikace objevila - vrozená infekce mého miminka. Přestože jsem absolvovala všechna povinná vyšetření a chodila pravidelně do poradny v Podolí, nic ji dopředu nesignalizovalo. A podle dětského lékaře, který syna léčil, nemělo na infekci místo porodu absolutně žádný vliv. Do nemocnice jsme jeli ihned po porodu a máme ji kousek (jinak bych bývala také doma nerodila), takže ani nedošlo k žádné prodlevě. Pravda je, že kdybych rodila potřetí, asi bych se bála nějakých jiných nepředvídatelných komplikací a možná volila pro změnu porodnici, ale v ní bych se rozhodně necítila bezpečněji, pokud jde o vlastní průběh porodu:-((tedy pokud do té doby nedojde v českém porodnictví k zásadním změnám). A jen tak mimochodem, v poradně v Podolí, kam jsem chodila, mi dle věku soudím zkušená lékařka, ověnčená tituly Doc. a CSc., den před porodem v 10 hodin dopoledne na má slova, že mi asi 3 dny předtím odešla hlenová zátka, řekla, že nález tomu neodpovídá, a cervix skore vyhodnotila jako 3 (týden předtím ho tatáž lékařka hodnotila číslem 4 a ještě další týden předtím jiná lékařka jako 5). Během noci se mi rozběhl porod a ráno se syn poměrně rychle a ve srovnání s prvním porodem i bezbolestně narodil (abych byla přesná, stahy nebolely vůbec, jen prořezávání hlavičky a šití). Pak má člověk věřit lékařům...