Běžná praxe je u nás taková, že žena s rizikovým těhotenstvím jde na nemocenskou a nedochází dále do zaměstnání, aby mohla být doma pokud možno v klidu, odpočívat a zbytečně se nenamáhat. Na tom samozřejmě není nic špatného (i když já mám dojem, že "rizikovost" se u nás dost zneužívá, píše se často i jen tak, na požádání, a těhotné by spíš prospělo, kdyby byla mezi lidmi a aktivně žila dál, ovšem toto je pouze moje domněnka). Jenže co když je rizikové (ať už z jakéhokoliv důvodu) druhé těhotenství, kdy máte doma prvního prcka, který se teprve nedávno naučil trochu chodit a ještě není téměř v ničem samostatný? Já tuto situaci bohužel zažila, první těhotenství od začátku bezproblémové a po vydání vysvědčení dětem na konci školního roku jsem za týden rodila, absolvovala jsem s dětmi školní výlety, prostě všechno. Děti mám 2 roky od sebe. Druhé těhotenství bylo od začátku doslova hrozné, ohroženě jsem vypadala já, miminko a nakonec celá naše rodina... Nemohl pomoci nikdo. Manžel v té době velké potíže v práci, takže ani on nemohl moc pomoct. Nakonec vše dobře dopadlo, druhé dítě se narodilo pouze o 2 týdny dřív, jeho počíteční potíže už jsou snad zvládnuté a já jsem taktéž v pořádku. Ale myslím, že jsem toho musela zvládat víc, než v zaměstnání před prvním porodem, a při tom mi nikdo nemohl napsat neschopenku, leda bych si ji doma vyvěsila na ledničku