Rizikové těhotenství

Jako rizikové těhotenství je označována každá gravidita, při které je nějakým způsobem ohrožen nebo narušen její průběh. Příčinou může být onemocnění matky před otěhotněním, ale také onemocnění, které se objeví až v průběhu těhotenství (např. preeklampsie či těhotenská cukrovka).

Dalšími příčinami rizikových gravidit jsou poruchy nebo problémy vyplývající přímo z těhotenství, které mohou ohrozit úspěšnost těhotenství anebo průběh porodu. Mezi takové rizikové faktory patří například krvácení v průběhu těhotenství, nedostatečnost děložního hrdla, nízko nasedající placenta či hypertenze (vysoký tlak) u matky – ovlivňuje průtoky krve pupeční šňůrou a může zapříčinit růstovou nedostatečnost děťátka.

„Rizikové těhotenství není jedna "nemoc". Žena s preeklampsií (tj. onemocněním vedoucím ke zvýšenému krevnímu tlaku a vylučování bílkovin močí) může mít normální životní aktivitu se vším všudy. Žena, které hrozí předčasný porod, musí být posouzena přísně individuálně – od naprostého klidu při hrozbě odtoku plodové vody až po úplně volný režim při občasných kontrakcích atd. Osobně ženám radím, ať nedělají to, po čem mají kontrakce nebo obtíže.“ říká MUDr. Jozef Záhumenský z VFN Bulovka.

Ze zařazení mezi rizikově těhotné tedy nutně nevyplývá, že žena musí ležet v nemocnici nebo být práceneschopná. Znamená to hlavně zvýšené a důkladné sledování průběhu těhotenství a zaměření se na rizikové faktory. Od rizikového těhotenství ovšem musíme striktně odlišit těhotenství patologické. To je těhotenství, které neprobíhá normálně a kde se již nějaká komplikace nebo více komplikací vyskytlo.

Je úkolem ošetřujícího gynekologa včas rozpoznat, jestli se jedná o normální, rizikové nebo patologické těhotenství. Kromě důkladné anamnézy a vyšetření mu v tom pomáhá i celkové interní vyšetření včetně EKG. Je pak na něm, jestli si ponechá těhotnou ve své péči nebo ji odešle do ambulance rizikových a patologických těhotenství, která je v každé větší porodnici.

Rizika v těhotenství můžeme rozdělit na sociální a medicínská, která se mohou vyskytovat jak na straně matky, tak i dítěte (plodu).

Medicínská rizika ze strany matky

Jako medicínská rizika označujeme změny zdravotního stavu, které mohou vést k těhotenské patologii. Může se jednat o vrozené vady nebo genetické syndromy. Jde například o vrozené vady dělohy, kdy hrozí zvýšené riziko předčasného porodu nebo některých placentárních komplikací. Jiným genetickým rizikem je vrozená porucha srážlivosti krve.

Získaná medicínská rizika jsou některá chronická onemocnění, jako je astma bronchiale, vysoký krevní tlak, cukrovka vzniklá před otěhotněním, ale i obezita. Dále sem patří onemocnění srdce, ledvin, štítné žlázy, trávicího traktu, neurologická onemocnění aj. Díky pokrokům v lékařství stoupá počet nemocných žen, které můžou otěhotnět a zdárně donosit plod.

Za rizikový faktor považují porodníci i předcházející těhotenství ženy, které skončilo předčasně nebo neúspěchem.

Nebezpečí představují také některé závislosti, z nichž nejčastější je zřejmě kouření v těhotenství. U kuřaček existuje vyšší riziko chronické hypoxie plodu (dlouhodobého nedostatku kyslíku) či nedostatečnosti placenty. Samy sebe ohrožují těhotné kuřačky rizikem trombózy cév. Těhotných alkoholiček je v české populaci poměrně málo. V případě alkoholismu těhotné matky hrozí riziko vzniku tzv. FAS syndromu (Fetal Alcohol Syndrom, fetální alkoholový syndrom) – může vést až k mentální retardaci dítěte spojené s deformitami obličeje.

Společným sociálním a medicínským rizikem je například drogová závislost těhotných. Nepříznivý účinek drogy na vývoj plodu (medicínské riziko) se tady často spojuje s nízkým hygienickým statusem, s nedostatečnou výživou a nezájmem o lékařskou péči (sociální rizika).

Rizikové faktory ze strany plodu

Jsou to hlavně vrozené vývojové vady slučitelné se životem, k jejichž odhalení došlo při monitorování plodu v průběhu těhotenství. Jde například o rozštěpy rtů, tváře, poruchy ledvin, o různé cysty či poruchy vývoje srdíčka. Tyto nenarozené děti jsou pečlivě monitorovány. Pokud je třeba, doporučí se maminkám rodit ve specializovaných centrech, aby se mohlo ihned po porodu adekvátně zasáhnout, a pokud je to nutné – okamžitě operovat.

Sociální rizika těhotenství

Sociální rizika u těhotné jsou definována na základě zkušeností a statistiky. Nejčastěji se jedná o rizika zvyšující pravděpodobnost předčasného porodu. Příkladem sociálního rizika je nezaměstnanost či nevyhovující bydlení, případně jeho úplná absence. Kromě špatné výživy, nízkého hygienického standardu a rizika infekčních nemocí, tu svoji roli sehrává i nedostatečná lékařská péče.

Sociálním rizikem je také zaměstnání, kde je například nutné zvedat těžké předměty, případně práce s chemikáliemi, v infekčním prostředí, směnný provoz. Proto má těhotná právo požádat o přeložení na nerizikové pracoviště. „Zde je někdy kámen úrazu. Pro zaměstnavatele není tato situace zvlášť výhodná, protože musí přijmout na místo těhotné novou pracovní sílu. Často dochází k situaci, že sám zaměstnavatel nabídne těhotné, aby se dala „vypsat na rizikové“. Obvodní gynekolog pak těhotnou vede jako rizikovou pod širokou diagnózou hrozící potrat nebo hrozící předčasný porod,“ vysvětluje MUDr. Záhumenský.

Výše popsaná situace s sebou nese další možná nebezpečí. Takto „rizikově“ těhotná může strávit většinu těhotenství doma, aniž by měla dostatek sociálních kontaktů, soustředí se jen na své problémy, někdy má minimum pohybu, nudí se. Takový přístup může vést k přejídání, obezitě a ke ztrátě fyzické kondice. Nadměrný kalorický příjem je spojený s nebezpečím vzniku těhotenské cukrovky a s nadměrným růstem plodu, případně i se vznikem těhotenské hypertenze. A těhotná se pak skutečně může stát rizikovou.

Není výjimkou, že těhotné ženy zůstávají doma „na rizikovém“ prostě proto, že si chtějí těhotenství užít či z jiných osobních důvodů. „Já se tedy v těhotenství rozhodně nenudila. Zůstala jsem na svoji žádost doma už od 16. týdne a báječně jsem si to užila: chodila jsem cvičit, plavat, vybírala výbavičku, klábosila s kamarádkami, přečetla různé příručky o narození dítěte a péči o něj. Byly to poslední klidné měsíce v mém životě,“ hodnotí Monika (34 let), dnes již maminka dvou dětí. A dodává: „Někoho jeho práce děsně baví a neumí si představit, že by do ní nechodil. Já se v práci nudila, doma jsem oproti tomu měla pořád co dělat,“ uzavírá své vzpomínání.

Nebezpečí předčasného porodu

Zvláštní riziko představuje nebezpečí předčasného porodu, kterým se označuje každý porod před ukončeným 37. týdnem těhotenství. Podle slov MUDr. Záhumenského však naprostá většina žen, která udává stahy před termínem těhotenství, neporodí předčasně a naopak – předčasné porody se většinou vyskytují u žen, které v těhotenství neměly žádné obtíže. Takže i když je žena na rizikovém těhotenství, porod může proběhnout zcela bezproblémově. Gynekolog nebo porodník však s případnými riziky musí počítat a udělat všechno pro to, aby potenciální nebezpečí snížil na minimum.

Proč se zvyšuje počet rizikově těhotných?

• Nárůst rizikových těhotenství je nesporně ovlivněn i možností umělého oplodnění – ženy po IVF jsou vždy sledovány jako rizikově těhotné.
• Rizikovým faktorem je také příliš nízký či příliš vysoký věk budoucí matky: běžně dnes své první dítě rodí ženy mezi 35. a 40. rokem života.
• V posledních letech přibývá také vícečetných těhotenství, jež jsou považována za riziková. Kromě obtíží, které vícečetné těhotenství působí těhotným ženám, je zde také vysoké riziko předčasných porodů a porodních komplikací.
• V neposlední řadě se počet rizikově gravidních zvyšuje i díky již zmíněným pokrokům medicíny: rodit dnes mohou i ženy, které v minulosti neměly žádnou šanci otěhotnět nebo donosit dítě. Dokonce i ženy po závažných úrazech, po operacích srdce nebo po transplantacích ledvin dnes díky vysoké úrovni mezioborové spolupráce mohou otěhotnět a porodit.

Rizika u starších rodiček

Po 35. roce života je těhotenská zátěž pro organismus podstatně vyšší, objevuje se více rizik, zejména zdravotních. Častěji dochází k hypertenzi (vysoký krevní tlak), růstové retardaci (zaostávání plodu v růstu v průběhu nitroděložního vývoje) i k předčasnému, případně operativnímu porodu.

Ženy starší 35 let mají navíc statisticky vyšší riziko narození děťátka s vrozenými vývojovými vadami, nejčastěji jde o Downův syndrom. Z těchto důvodů se těhotná žena po pětatřicítce bere jako riziková. Lékař její těhotenství sleduje pozorněji, doporučuje odběr plodové vody či amniocentézu ke zjištění případných vrozených vývojových vad a provádí různá opatření, aby určitá rizika vyplývající z vyššího věku snížil na minimum.

V konečném důsledku však většina těhotenství starších žen probíhá bez zásadních problémů, také díky prenatální diagnostice, která je u nás na vysoké úrovni.

Jak by se měla rizikově těhotná žena chovat?

Záleží hlavně na tom, z jakého důvodu žena „na rizikovém“ je. Většina rizikových těhotenství nevyžaduje hospitalizaci a některé ani práceneschopnost, postačí jen zvýšené sledování. Vždy je podstatné řídit se pokyny lékaře a – což je důležité – nebát se zeptat. Lékařům se může zdát mnohé samozřejmostí, ale pro těhotnou ženu je spousta věcí nových. Je proto třeba se svého ošetřujícího gynekologa ptát, jaké jsou hranice, co je možné dělat a co ne.

Každé rizikové těhotenství by mělo být posuzováno individuálně, jak už bylo řečeno hned zkraje tohoto článku. Je ovšem jedna věc, které by se měly vyhnout všechny těhotné ženy (nejen rizikové) – a tou je stres. Pohoda a klid těhotné ženy mají na průběh těhotenství také nemalý vliv.

Odborná spolupráce MUDr. Jozef Záhumenský

Článek je z lednového čísla časopisu Máma a já. Obsah čísla najdete zde.

Získejte předplatné i dárek z MÁMA a já! Objednejte si v období od 22. prosince 2008 do 21. ledna 2009 na jeden rok předplatné časopisu MÁMA a já a dostanete automaticky dáreček - kačenku v kouli od firmy Fischer-Price. Časopis si můžete předplatit i prostřednictvím internetu zde.