Zánět slepého střeva v těhotenství

Jak častý je zánět slepého střeva u těhotných žen?

Zánět slepého střeva je v těhotenství naštěstí poměrně vzácnou komplikací. Těhotenství totiž nijak nezvyšuje riziko zánětu slepého střeva.

Ve kterém období těhotenství je nejnebezpečnější - jak se řeší v různých trimestrech (myslím operaci: v lokální anestezii nebo celkové)

V případě akutního zánětu slepého střeva je vždy žádoucí rychlé operační řešení. Operace sama o sobě není z technického hlediska nijak složitá a riziko z anestezie i ze samotné operace je pro těhotnou určitě mnohem menší, než riziko z případných komplikací, které by mohly vzniknout při ponechání zaníceného apendixu v těle. Pak by hrozil i zánět pobřišnice nebo dokonce celková sepse („otrava krve“). A to už by mohlo jít i o život. Pokud jde o typ anestezie, tak bych asi volil spíše šetrnou celkovou anestezii. Jedná se totiž o poměrně krátký výkon. Někdy navíc prováděný laparoskopicky, přičemž u laparoskopie není samostatná epidurální anestezie vhodná.

Neohrozí operační výkon a medikace dítě v děloze?

Není třeba se o dítě v děloze obávat. Jedná se o rutinní, chirurgicky většinou nekomplikovaný výkon a ani léky podávané při anestezii dítě nijak neohrozí. Samozřejmě je vždy dobré lékaře o svém těhotenství před zahájením výkonu informovat.

Jaká je následná péče po operaci?

Pooperační péče se v podstatě nijak neliší od pooperační péče u jiného pacienta po stejné operaci. Jen je potřeba pečlivěji kontrolovat hojení rány, protože břišní stěna je ve větším tahu. Dále je potřeba hlavně v časném pooperačním období sledovat krevní obraz a především parametry srážení krve, protože to se v těhotenství mění. Většinou je nutná důslednější prevence tromboembolické nemoci.

Co se stane, pokud žena ztratí při operaci hodně krve? Neohrozí transfuze plod a jeho vývoj?

Při operaci slepého střeva by krevní ztráta měla být minimální a neměla by vyžadovat podání krevní transfuze. To by přicházelo v úvahu spíše až u závažných komplikací, ke kterým však při včasném stanovení diagnózy a rychlém operačním řešení dochází zcela raritně.

Co když je dítě Rh negativní? Má to vliv na průběh operace a pooperační případné komplikace?

Problém by mohl být v opačném případě - kdyby byla matka Rh negativní a dítě Rh pozitivní, a to většinou jen při druhém či dalším těhotenství. Matka by totiž tvořila protilátky proti svému dítěti. Ale reálně k tomu v našich zemích nedochází, protože je tato problematika velmi dobře sledována rutinním vyšetřováním Rh kompatibility (shodnosti) matky a dítěte a v případě potřeby řešena podáváním imunoglobulinu anti-D ženě po porodu.

Autor je lékař pro intenzivní péči ve VFN.