Pozor na srážlivost krve v těhotenství

Krev je pro život nezbytná a svými vlastnostmi naprosto ojedinělá tekutina. Aby mohla plnit své základní funkce (dodávka kyslíku do tkání, obrana proti infekcím atd.), musí neustále cirkulovat složitým systémem cévního řečiště - jakéhosi krevního potrubí. Protože však často dochází k porušení tohoto potrubí (oděrky, říznutí, operace atd.) a hrozilo by vykrvácení a smrt, má krev ojedinělou schopnost se sama srážet a v případě malých poranění sama vytvořit zátku a „díru“ v potrubí tak ucpat. V ideálním případě je tedy krev v cévním „potrubí“ tekutá a sráží se právě jen při nějakém jeho poškození.

TOHOTO IDEÁLNÍHO STAVU je dosaženo velmi složitým mechanismem, do kterého zasahuje mnoho činitelů - především krevní destičky a různé „srážecí“ a „protisrážecí“ látky rozpuštěné v krvi. Pokud jsou obě tyto skupiny látek v rovnováze, tak krev funguje, jak má. Pokud však jedna skupina převáží tu druhou, nastává nerovnováha a je zle. Při převaze „protisrážecích“ látek se krev při poranění nesráží a i malé říznutí může způsobit velkou ztrátu krve. Naopak při převaze „srážecích“ faktorů se krev sráží i uvnitř cév, může nějakou cévu úplně ucpat a znemožnit tím tok krve do orgánů za „špuntem“.

Takto může vznikat např. plicní embolie nebo mozková mrtvice. Takovému stavu lze někdy předejít užíváním „protisrážecích“ léků.

V PRŮBĚHU ZDRAVÉHO TĚHOTENSTVÍ dochází k mírnému vychýlení krevní rovnováhy směrem k většímu srážení. Důvodem je pravděpodobně větší ochrana ženy před vykrvácením. Někdy se ale stává, že tato výchylka překročí únosnou míru. Příčinou může být dědičná dispozice, o které žena ani nemusí vědět a která by se mimo těhotenství ani nemusela projevit.

V graviditě však tato vrozená větší srážlivost umocněná „těhotenskou“ větší srážlivostí může způsobit závažné komplikace včetně opakovaných potratů. Příčinou je „ucpání“ cév v děloze či placentě krevní sraženinou a následný nedostatečný tok okysličené krve směrem k plodu. Vyšetření srážlivosti krve některou z moderních metod přitom může problém rychle odhalit a následná vhodná antikoagulační (protisrážecí) terapie pak ženě umožní zdárný průběh těhotenství.

Dalším rizikovým obdobím je porod a šestinedělí. „Těhotenská“ větší krevní srážlivost je v tomto období maximálně vystupňována a může ženu ohrozit např. již zmíněnou plicní embolií. Při správné strategii vyšetřování a léčby však lze toto nebezpečí i u velmi rizikových skupin žen omezit na minimum.

Autor je lékař pro intenzivní péči ve VFN.