Já tedy vážně nevím, jestli blbě čtu..nebo co :-)...původně mi šlo o to, že Monty napsala:
Dítěti nevadí odloučení od matky, pokud to vnímá jako samozřejmost, pokud sama ta matka nemá výčitky z toho, že ho někde nechává. Za totáče to BYLA samozřejmost, všichni to tak vnímali a přijali to jako fakt. Dítě velice citlivě reaguje na emocionální "hnutí" své matky a dobře pozná, kdy je matka v klidu a kdy se trápí... budu-li dávat dítě do jeslí s tím, že mu ubližuju a vnitřně budu přesvědčena o tom, že je to nesprávné, dítě to pochopitelně může snadno poznamenat.
Konkrétně mi šlo o toto: Za totáče to BYLA samozřejmost, všichni to tak vnímali a přijali to jako fakt.
Monty, KDO a CO konkrétně přijal? TA MATKA? TO DÍTĚ? NEBO JAKO CELÁ SPOLEČNOST? NEBO KDO ?? NENÍ TOHLE GENERALIZOVANÍ? Jak můžeš psát za všechny matky, co vychovávaly Husákovy děti??
A co když jesle ta matka přijala, ale dítě ne? (To je třeba příklad z naší rodiny, takhle to bylo u mýho bráchy, prostě jesle pro něj nebyly a to z důvodů odloučení i zdravotních - navštěvoval je od 9 měsíců - nevím do kolika .. byl tak nemocný, že nakonec ho právě hlídala babička s dědou. Když pak byla mamka už na MD se mnou, byl doma s ní.)
Milada
Předchozí