Před časem jsem na Rodině uveřejnila článek V ohrožení života (http://www.rodina.cz/clanek6184.htm), kde jsem mj. zmiňovala jako rizikový faktor i tuto praxi. Jsem ráda za tento článek - tehdy se v diskuzi objevil názor, že je to "přitažené za vlasy", tedy v souvislosti s týráním, o kterém jsem psala. Stále se domnívám, že se jedná o velmi důležitý kamínek v mozaice vývoje mateřského chování u žen, které mají nižší přirozené mateřské cítění (např. ústavní deprivantky, ženy s nízkou frustrační tolerancí, apod.), a že ruku v ruce s nedostatečnou informovaností o výchovných možnostech může lehce sklouznout za přípustnou mez.
Tím nemám na mysli nikoho ze zde diskutujících