Přidat názor k článku Bonding neboli připoutání

První noc jsme byli s miminem v jedné posteli i s manželem. Rodila jsem večer a "vyzbyl" na nás nadstandard, který jsme nežádali, ale jinde nebylo místo. Nechali tam pak přespat i chlapa, když tam bylo volno. Po porodu jsem ji měla na sobě, přikládalo se, dost dlouho, se mně neodlučovala placenta. Nakonec se nepodařilo a byla jsem na výškrabu, mezitím mimino bylo s manželem. Nedovedu posoudit, jestli se čekalo dostatečně dlouho nebo ne. Ale prý byla placenta hodně přirostlá. Vzali si mimino až ráno, ale pokud se pamatuju, tak to nebylo moc na dlouho.
Dr u porodu byl - PA ho zavolala, ať nás jde fotit, ať jsme tam všichni, jestli nemá nic jinýho. Tak máme pěkný fotky kde jsme všichni 3.
Podruhé jsem rodila v poledne, byl to vyvolávaný porod krs těhotenskou cukrovku. Z toho vyvolání jsem rozpačitá, nevím, jestli jsem měla souhlasit, jsou pro i proti. Nakonec jsem se rozhodla jak rozhodla. Po porodu jsem taky malou měla u sebe. Potom jak jsem se stěhovala na šestinedělí, tak si ji vzali, jak jsem se "zabydlela" tak jsem si ji vyžádala zpátky, nebyl problém. Líbilo se mně, že mně přišla pediatra hned říct, že má mimino glykemii v pořádku, že se s tím nemusím nervovat a nemusela jsem se po téhle informaci shánět.
Proto mě překvapuje, že jsou v porodnicích takový problémy, já jsem neměla potíž se domluvit, nebo aspoň jsem to tak vnímala. Fakt je ten, že to krátké odloučení - ne hned po porodu, mně nevadilo, tak jsem nemrčela. Já jsem myslela, že je to samozřejmé, že se mimino po porodu nechává u mámy na těle.
Jinak k té klasice - klystýr, holení, nástřih - taky nevím, co to je a k čemu je to dobrý, nekonalo se.