Že já jsem vůbec psala svůj názor... :-(
Teď mám z toho jen depku, brečím jak želva a bolí mně hlava...já to opravdu myslela dobře, chtěla jsem jen napsat, že si myslím, že to není až tak fatální, že si myslím, že to nemůže člověka až tak ovlivnit, že maminky co nejsou úplně v pohodě nebo tatínkové, kteří se s miminkem "svazují" až doma, se nemusí bát, že mezi nimi a dětátkem nevznikne silné pouto...mám svojí práci tolik ráda...vždy jsem se snažila maminkám co nejvíce vyhovět a zároveň se držet všech dnešních postupů, které se snaží zajistit, aby maminka a miminko byly v pořádku. Stále se vzdělávám, pracovala jsem na část. úvazek i mezi dětmi-takže doma jsem něco přes rok a už se zase brzy vrátím. Připadá, že tady vládne jen názor, že porodnice jsou hrozné, zdravotníci tyrani co myslí jen na sebe a rodičky a děti ubohé oběti...přece je snad v tom všem i něco dobrého, přece Vám všem jen neubližujeme, ano-jsou lidé špatní i dobří-jako v jakémkoliv jiném oboru, ale přece to nemůžete vše pořád dokola jen hanit...:-( myslela jsem si, že mám krásné zaměstnání, kde vídám lidské štěstí a radost, a místo toho tady zjistím, že jsem snad ta nejhorší tyranka, co se nevzdělává, myslí jen na sebe a jejíž práce lidem jen ubližuje...omlouvám se, že jsem se mezi vás vůbec odvážila vstoupit...:-(
Předchozí