dám příklad: většinová společnost kadeřnic by zastávala názor, že je supr holčičky stříhat dohola. Ovšem pár maminek by lobbovalo za to, nechávat holkám dlouhé vlásky. Ne všude, u všech, ale pokud chtějí, tak mohou nechat holčičkám i dlouhé vlásky.
Společnost kadeřnic by to ovšem udělat nechtěla, a pokud, tak neochotně, s poznámkami.
Maminky lobbující za dlouhé vlasy by říkaly: "Nemusíte nechávat přece všem dlouhé vlasy. My jen chceme, abychom to tak udělat MOHLY. "
A kadeřnice by po tvém vzoru říkaly: "Ale my si myslíme, že stříhání dohola nikomu neškodí!"
Nojo, ale to jsme přece někde jinde - nevidíš sama nelogičnost takové reakce? Ať si třeba o bondingu myslí kdo chce co chce, ale pokud to nikomu neubližuje (bonding zdravým dětem jistě ne! to snad uznáváš?), tak bychom to v 21. století mohli jednak požadovat, a jednak dostat, ne?
Předchozí