Sakra - pochopitelně "lidé zamysleli".
A ještě chci potvrdit to, co už tu psaly jiné přede mnou - taky jsem z porodnice podvakrát odcházela s radostným úsměvem na rtech (děkovala jsem teda jen v tom druhém případě). To, co bylo špatně a mohlo být jinak, jsem si začala uvědomovat až mnohem, mnohem později. A o to znepokojivější to uvědomování pro mě bylo, že jsem zároveň taky pochopila, nakolik některé ty věci byly naprosto zbytečné.