Myslím to vyhrožování celoživotními následky u separace.
Skoro mi to přijde, že na každičkou potíž se najde diagnóza - hlavně, když sebemenší neúspěch je na co svést. Připomíná mi to hýření s dalšími diagnózami, jako je například hyperaktivita či dyslexie...vždyť to dítě není rozjívený spratek, ale chudinka hyperaktivní...není líné na učení a procvičování (nebo jeho matka), ale je to jednou dyslektik - tak co?!
Samozřejmě se najde pár extrémních případů, kde je toto označení oprávněné, ale v poslední době mám pocit, že se to poměrně dost zneužívá.
To samé se separací - zdá se mi, že nemám k dítěti ten správný vztah, nebo snad ono ke mně? Nevycházíme spolu? No, to bude ta proklatá separace...Hlavně, když můžeme jako viníka označit někoho jiného a nemusíme se podívat do zrcadla!
Jinak nic proti tomu, nechce-li se někdo odloučit od dítěte byť na sekundu, ať si ho drží třeba 24 hodin denně, byť nemyté
Nakonec ten mázek, původně vhodná ochrana kůže proti vodnímu prostředí, pomůže velmi příhodně i v okamžiku, kdy si novorozence uvědomělá matka vezme i do sprchy