Přidat názor k článku Bonding neboli připoutání

katko + katko,
my zařizujeme bydlení s ohledem na to, že se možná jednou budeme muset o některé rodiče postarat! Neberu to jako povinnost. Beru to tak, že dělám to nejlepší pro své blízké. Moje mamča a taťka se starali o jeho maminku doma dokud to bylo fyzicky únosné.
Dnes se stará manželovo rodina o svou babičku, druhá je ještě soběstačná, ale tam to bude také asi časem aktuální. Je to velký zásah do rodiny, do rozvrhu, do soukromí, ale neberu to jako zlo. To je prostě život. Maximálně bych - pokud by to šlo, zařídila ošetřovatelku do jejich obydlí, ale do žádného zařízení bych je nedala, pokud by na tom nebyli velmi velmi zle!!!
Já chápu, že pár hodin po porodu není naprosto nejzásadnějších pro celý zbytek života, ale já ten rozdíl cítím. Jak jsem viděla malou prvně - ten doping hormonů, když se zakousla do mého prsu :-D a poté, a když jsem následně dostala malou za pár hodin, přišlo mi divné, že to je moje mimčo. Čekala jsem totiž ten samý pocit. Už to nikdy nepřišlo.. Prostě začátek čehokoliv je vlastně výchozí bod pro další akce a reakce. Když začnu blbě, tak je pak těžší dostat se do dobré pozice. Naopak když dobře odstartuji, tak všechno jde tak nějak snadněji. A toto mi přijde jako "zbytečně" blbý start, pokud to není zdravotně indikováno - jako třeba císař. Nechápu, proč se dává dítě "vyblejskané", když nejdůležitější pro mámu je mít ho prostě u sebe. A pro to dítě samozřejmě také, protože pro něj je také porod námaha a očekává, že potom ho někdo zase ukonejší, ten známý hlas, který už přece dobře zná..!!!