Hm, to Dánsko zní pěkně, ale taky se k tomu museli dopracovat. Rodila jsem tam před téměř 24 roky, měli nové porodní lůžko, které PA neuměla obsluhovat (takže se mnou různě verglali nahoru a dolu, šteloval i manžel), doktor přišel až ke konci, aby oznámil, že už to trvá nějak dlouho a dítě může být ohrožené - chtěl vzít zvon, tak tomu jsem se ještě ubránila. Po porodu byl syn ještě s pupečníkem položen mně na břicho - to bylo tedy super. Pak ale odnesen a dále už jsem ho mohla jakžtakž mít u sebe - ale stejně ne pořád. Hlavně mne ráno hnali na tělocvik - syn se narodil kolm 2hod. ranní, v 9 jsem byla vyzvána ke cvičení.pro případné rýpaly - ne nebránila jsem se, zas tak dobře dánsky jsem ještě neuměla, komunikace probíhala spíš anglicky a proti hrůzostrašným historkám z tehdejších českých porodnic mi to stejně přišlo jako v ráji.
Předchozí