Se mnou a s mojí dcerou odloučení v porodnici zamávalo velmi. Začaly jsme toto poporodní trauma léčit (odléčovat) homeopaticky, pomohlo to velmi. Homeopatička říká, že pro novorozence neplyne čas tak, jako normálním lidem. Že miminka v inkubátoru, či jinak oddělené od rodiče, mají pocti, že už jsou tam navždy. Neumí rozlišit dvě hodiny, půl dne, pro ně je ta prázdnota trvalá. Nechápou, že se to ještě někdy změní a budou zase s mámou. Pro ně je ta samota definitivní
Až zpětně, po přečtení Konceptu kontinua, jsem si uvědomila, že nesnášenlivost mateřského mléka, kterou dcera trpěla, si vytvořila sama, když byla sama tři dny na novorozeneckém oddělení. V knize to popisují tak, že novorozenci jsou schopni vytvořit si nějakou i vážnější nemoc, jen aby přivolali pozornost, pomoc, mámu.....
My jsme se s dcerou srovnaly až tak po jednom roce. Naštěstí jsem věděla, z čeho naše problémy vychází a na našem vztahu jsem hodně vědomky pracovala (nošení v šátku, snaha o kojení i přes dost hrozné problémy atd atd....). Moc mně bolelo, že ji nepřijímám tak, jak jsem si představovala. A ona mne také ne. Ale naštěstí nám oběma na tohle dost pomohla ta homeopatička, která se specializuje na malé děti a jejich matky. Emoce po braní homeopatik vypluly na povrch, pak dva měsíce nervy, pláč, řev..... a pak to z nás spadlo jako balvan a je to o mnoho lepší. Ale při čtení těchto článků mám stále stažený žaludek a obrovskou hořkost v sobě