Michaelo, výborný článek. Snad taky pomůže k tomu, aby se praxe v nemocnicích zlepšila a maminka si nemusela o všechno říkat, ale bylo jí spíš nabízeno.
Já s bondingem zkušenost nemám. Ale můžu porovnat, jaký obrovský rozdíl je jenom dítě vidět!
První syn se narodil akutním císařem v celkové narkoze, viděla jsem ho po čtyřech hodinách. Miluju ho, je úžasnej, ale když to porovnám s druhým synem, kterého jsem viděla hned po narození (císař v epidurálu), je to prostě jiný. I když druhého syna jsem si pochovala až po dalších 26 hodinách (ale nevadilo mi, ale to už je jiná věc).
Prostě mi stačilo ho vidět a přišlo to dřív. Možná je to tím, že je druhý a ty projevy, které jsem hůř nesla u prvního, teď snáším líp, jsou tím, že vím, že tohle miminkovský období přejde :) Ale stejně, takový to zajíknutí - to prostě přišlo hned :)
Skoro se bojím pomyslet, jak by se mi muselo srdce rozskočit, kdybych ještě syny hned chovala :)
Předchozí