Jak už jsme včera psala, ani jednou jsme bonding nezažila, protože u obou porodů vznikly vážné zdravotní potíže u dětí, které byly ihned převezeny do jiné nemocnice a nebyla jsem s nimi nejen pár hodin (které jsou pro většinu maminek už tak konec světa a důvod k velkému "stresu). byla jsem bez dětí několik dní. Ten kdo nezažije, tak neví, jak silný cit k dítěti máte, pokud víte, že bojuje o život a vy s tím nemůžete nic udělat. Vidíte ho pouze z fotek, co vám dobnese manžel, protože vás z nemocnice nemůžou pustit. Je to šílený emotivní zážitek a neznamená to, že dítě v životě budu milovat méně.
jsem dost překvapena, proč některé matky v této diskuzi tak silně propagují to, že nemůžete cítit pouto k dítěti, pokud vám ho hned nedají.
Což ve mně vyvolává zvědavost, jestli existuje další "odborná studie" třeba na to, že některé maminky sice mají mimi u sebe hned po porodu, ale pak už v průběhu života na ně kašlou a zanedbávají je - a že je jich nemálo (například týrané děti apod.) To už studie neříkají...A pochybuji, že všechny týrané děti jsou z těch, které bonding nezažily
Předchozí